Padesátka

Uznávám, že jsem se trošku bál toho, že scénář měl na starosti Petr Kolečko. Když něco píše sám, tak to nebejvalo úplně ono (Kdyby byly ryby, Marta a Věra), ale tenhle film mi názor na něj zase otočil o 180 stupňů. Padesátka je totiž výborná! Možná je trošku víc sprostá, než je u komedií obvyklý, ale pořád je to v hranicích, které se dají bez problémů ustát. A není nic jednoduššího, než všechno hodit na hory. Udělal bych to samý! Každopádně bláznivej příběh, kterej se z komedie ke konci trošku překlápěl na drsný drama, ale i výborní herci, mi udělali obrovskou radost. Třeba takovej Ondřej Pavelka se ve své postavě vysloveně našel. To já jsem se na druhou stranu nenašel v tom zdejším hodnocení všech možných nedodělků, kteří dřív, než tenhle film šel do kin, tady Padesátku setnuli jako svině. Evidentně se jedná o nějaký zabeďarovaný asociální případy, kteří mají problém ustát trošku drsnější humor. Protože ten tady je a je kurva na úrovni! (30.12.2015)

No toto, zde zas děs a hrůza, přitom Padesátka v žádném případě není špatný film. A to v obou polohách, jak v komedii (většina stopáže), tak v dramatu, do kterého se závěr překlopí tak přirozeně, že vypadá jako cosi, ze severské produkce (Islandské komedie, nekomedie). Mimochodem, filmu vyloženě svědčí kvalitní herci, kteří mají ve scénáři vepsán humor, který je místy krásně černý a drsný a naštěstí se mu nedaří překlopit sebe sama do trapnosti (tenhle námět už měli koneckonců přezkoušenej jako divadelní hru). A závěr, který se stane dramatem je možná pro někoho příliš rychlou změnou žánrou, ale perfektně rámcuje načatou atmosféru. Něco tak zábavného z horského prostředí tu nebylo od Cimrmanovského Vichru z hor. (13.07.2016)

Když někdo posbírá řadu velmi solidních herců několika generací, kteří by mohli polovinu filmu skvostně improvizovat, a takhle to zvrtá, je to průšvih. Kotek s Kolečkem místy neuvěřitelně bloudili. Vsadili na hořkosladkou tragikomedii, u které se snažili vyloudit nějaký ten přesah, ale tuším, že se stejnojmennou divadelní hrou to na prknech dopadlo o poznání lépe. Na pozadí tradičního běžkařského závodu se odehrává i jedno hledání biologického otce, zklamání z jednoho syna, hodně vzpomínek i nějaké to souložení se staršími ženami v krmelci. Ve skutečnosti je ale všechno jen mdlá vata, která místy pobaví (zejména díky hercům jako Taclík, Pavelka, Schmitzer, Mádl..), retro pasážím naopak chybí věrohodnost, hlubší záběr postrádá i současné vyprávění. Přes prsty by měl pak dostat hlavně „mistr zvuku“. V české kinematografii to není bohužel nic nového pod sluncem. Každý třetí film je prachbídně ozvučený, že si divák musí dialogy domýšlet. Jsem velmi rád za mladou krev českého filmu, ale nesmí se podbízet knedlíkovitému publiku (nevím, koho ještě může bavit Pavla Tomicová) a nesnažit se o další upocenou tuzemskou blbůstku, která přitom měla velmi solidní základ. (23.08.2016)

Nezkoumala jsem ohlasy veřejnosti, leč odhadují na divácky úspěšný film zdatné tepaný kritikou. Osobně bych na takový film do kina nikdy nešla, ale uznávám, že v takové televizi třeba po třídních schůzkách dokáže spolehlivě zlepšit náladu, protože je to tak pitome, až je to vtipné. Obsazení přesně odpovídá filmovému žánru. 😃 (01.06.2016)

Achjo, a to měl Mádl svůj režijní debut tak skvělej. Vojtovi se bohužel takový úspěch nepovedl, i když mu nejde upřít snaha. Sympatické herecké obsazení (Pavelka s Cibulkovou by si rozhodně zasloužili více příležitostí) a debilní scénář ale prostě nejdou dohromady. Kolečkův humor mi vyloženě nevadí, jeho Trpaslíka jsem si zamilovala, ale tady jsou vtipy hluché nebo jdoucí hodně přes čáru. Půl hvězdičky přidávám za titulní píseň Michala Hrůzy, zasloužila si k sobě lepší film. "Na Tři krále nepij. Nikdy nevíš, koho trefíš stromkem." (30.09.2017)