Padesátka

Když někdo posbírá řadu velmi solidních herců několika generací, kteří by mohli polovinu filmu skvostně improvizovat, a takhle to zvrtá, je to průšvih. Kotek s Kolečkem místy neuvěřitelně bloudili. Vsadili na hořkosladkou tragikomedii, u které se snažili vyloudit nějaký ten přesah, ale tuším, že se stejnojmennou divadelní hrou to na prknech dopadlo o poznání lépe. Na pozadí tradičního běžkařského závodu se odehrává i jedno hledání biologického otce, zklamání z jednoho syna, hodně vzpomínek i nějaké to souložení se staršími ženami v krmelci. Ve skutečnosti je ale všechno jen mdlá vata, která místy pobaví (zejména díky hercům jako Taclík, Pavelka, Schmitzer, Mádl..), retro pasážím naopak chybí věrohodnost, hlubší záběr postrádá i současné vyprávění. Přes prsty by měl pak dostat hlavně „mistr zvuku“. V české kinematografii to není bohužel nic nového pod sluncem. Každý třetí film je prachbídně ozvučený, že si divák musí dialogy domýšlet. Jsem velmi rád za mladou krev českého filmu, ale nesmí se podbízet knedlíkovitému publiku (nevím, koho ještě může bavit Pavla Tomicová) a nesnažit se o další upocenou tuzemskou blbůstku, která přitom měla velmi solidní základ. (23.08.2016)

Vojta Kotek se stejně jako jeho herecký kolega Jirka Mádl rozhodl zkusit natočit svůj vlastní film a ukousl si příliš velké sousto, které nedokázal spořádat. K ruce měl celou řadu slušných herců a zasněžené prostředí hor, ale bohužel neměl k ruce kvalitního scénáristu a i s režií dost tápe. Film není vyloženě trapný, jako tomu je u většiny filmů české produkce (ačkoliv postava Prachaře je klasickou karikaturou, která se v tuzemských filmech vyskytuje) jen není absolutně vtipný a neví, jak pracovat s postavami ani příběhem. (27.02.2019)

Ale kdeže, v Čechách se jednou za čas skutečně urodí něco když ne kvalitního, tak aspoň solidně koukatelného. Kromě vtípku na začátku s Koukalem totiž Padesátka sází hlavně na sarkasmus a černý humor, kde exceluje hlavně Ondřej Pavelka. Hodně mě překvapilo, jak pevně a umně má Vojta Kotek film v rukou a i když se ve své podstatě jedná také o odnož čecháčkovského žánru ve stylu Blbovřesek, tenhle film má rozhodně na víc...7/10 (22.10.2016)

No toto, zde zas děs a hrůza, přitom Padesátka v žádném případě není špatný film. A to v obou polohách, jak v komedii (většina stopáže), tak v dramatu, do kterého se závěr překlopí tak přirozeně, že vypadá jako cosi, ze severské produkce (Islandské komedie, nekomedie). Mimochodem, filmu vyloženě svědčí kvalitní herci, kteří mají ve scénáři vepsán humor, který je místy krásně černý a drsný a naštěstí se mu nedaří překlopit sebe sama do trapnosti (tenhle námět už měli koneckonců přezkoušenej jako divadelní hru). A závěr, který se stane dramatem je možná pro někoho příliš rychlou změnou žánrou, ale perfektně rámcuje načatou atmosféru. Něco tak zábavného z horského prostředí tu nebylo od Cimrmanovského Vichru z hor. (13.07.2016)

Taclíka jsem normálně nepoznal. Jen po hlase. Normálně jsem se musel podívat, jestli to není náhodou jeho bratr nebo jiný příbuzný. Jinak ale nevím, co k tomu napsat. Blbost to není, že by mi to trhalo bránici se taky říct nedá. Pavelkův Pavka je fakt komický, sedmdesátkové flashbacky mi přijdou zbytečně moc zkarikované (i když Voříškové to sekne a Mádl je zábavný), linie s Cibulkovou nevyužitá (ale přišlo mi zábavné, že hraje matku někoho, kdo je mladší než ona jen o deset let). Na jedno podívání fajn. (06.05.2016)