Režie:
Renat DavleťarovKamera:
Semjon JakovlevHudba:
Roman DormidošinHrají:
Pjotr Fjodorov, Anastasija Mikulčina, Jevgenija Malachova, Kristina Asmus, Agnija Kuzněcova, Sofja Lebeděva, Jekatěrina Vilkova, Anatolij Bělyj (více)Obsahy(2)
Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v Karelijské pustině, je přidělena jednotka dobrovolníků skládající se z mladých žen. Když přijde zpráva, že v zázemí seskočili dva němečtí parašutisté, musí staršina reagovat. Vybere pět děvčat a s touto „jednotkou" se vydá Němce zajmout. Brzy však zjistí, že zde neseskočili dva parašutisté, ale šestnáct těžce vyzbrojených komandos... (Bohemia MP)
(více)Videa (1)
Recenze (211)
Ženy a válka, jaké nepřirozené spojení! Hrdinky tohoto příběhu by asi také za normálních okolností do války nešly a zbraň do rukou nebraly. Jenže každá z nich má už za sebou své bolestné ztráty, své mrtvé, svůj "nesmrtelný pluk". Viděla jsem zpracování z r. 1972, ale bohužel srovnávat nemohu, natolik mi paměť neslouží. Takže zcela nezávisle na sobě - film považuji za vydařený a velmi působivý. Nevidím nic podstatného, co by se dalo vytknout. ()
Možná by bylo dobré si po projekci této verze zopakovat originální snímek z roku 1972, abych je mohl lépe porovnat, protože v tomto případě dávám 4*, což je stejné hodnocení, které jsem kdysi před lety dal i staršímu počinu. Nemohu tedy dnes relevantně porovnávat, avšak mnohé scény se mi při sledování remakeu vybavovaly. A jitra jsou zde tichá je film, který má výborný a poutavý námět a obě verze jej skvěle zpracovávají. I v tomto případě potěší hudba, lokace a výběr hereček do hlavních rolí, přičemž i Pjotr Fjodorov si získá divákovy sympatie. ()
Příběh, který rozpumpoval můj krevní oběh. V podmanivé kráse krajiny válečného dobrodružství se sešla opravdu skvělá herecká parta s maximální disciplinou. Především sympatické ženské postavy, které zde dobře hrají a mají na tom lví podíl. Ostatně na nich stojí prakticky celý film. Domnívám se, že to je stejně dobrý jako původní film, ba dokonce o maličko lepší. V každém případě tomu nechybí ani zvláštní poetika ()
Za mě lehčí zklamání. Původní Jitra jsem viděl již před mnoha a mnoha lety, nicméně ten matný pocit, ten je i po takové době mnohem intenzivnější a lepší. Tohle zpracování mně přišlo drobet načančané a takové až moc hezké. Teď nemyslím příběh, ale spíše výpravu a herce. Ale slibuju, že se na ty staré podívám znovu a pak možná hodnocení zvednu. U těch prvně jmenovaných, samozřejmě, tady to nehrozí ani náhodou. ()
Jednotka měla permanentní problémy s kázní, staršina tak požádal o abstinenty, kteří se mu v noci nebudou plížit za sukněmi. K jeho překvapení dorazí nové posily, jen je tu jisté ale: jde o samé mladé ženy. Pánové bojují na frontě, ony za sebou mají těžké časy a do armády se přihlásily dobrovolně, aby pomohly své vlasti. První velký úkol je tady: v oblasti se pohybují dva němečtí parašutisté. Jsme totiž v Rusku, léta páně 1942. Fajn (krev a mlíko) hrdinky, překvapivě slušná atmosféra, mírné napětí a moc pěkné scenérie. ()
Galerie (86)
Zajímavosti (10)
- V záběru, kdy Němci popravují zajatce u zdi kulometem MG 42, je vidět, že v nábojovém pásu kulometu nejsou „dobové“ ostré náboje se špičatými kulkami. (montywalsh)
- Při první bojové scéně zaútočí na ženské osádky protiletadlových děl kulometnou palbou německý transportní letoun Junkers Ju-52/3m, který ale neměl ve výzbroji žádné vpřed střílející zbraně, jak je vyobrazeno ve filmu. (bejkovec)
- Film je podobný rovnomennému dvojdielnemu sovietskemu filmu z roku 1972, nejde však o jeho remake. (Arsenal83)
Reklama