Čokoláda

Hallstrom umí vytvořit jakous takous romantickou atmosféru, či vesnickou (nikoli buranskou, nýbrž odehráhající se na vesnici) idylku. Co mu ve většině (co jsem viděl) filmů chybí je potřebná emocionální síla, či snad magie, která by dokázala v člověku zanechat požítek z filmu na trochu delší dobu. Čokoláda je první, které se to celkem povedlo. Nelze se neubránit srovnání s podobně "vyromantizovaným" filmem Pravidla moštárny, kam se však přes prosluněné záběry a "ťuťínkovské" ksichtíky herců nedostaly emoce skoro žádné a film tak skončil s nálepkou "přeslazeno". Čokoláda je paradoxně vzhledem k názvu tak akorát. Sem tam má dokonce i lehce nahořklou chuť (extempore starosty, oheň). Přesto se jako celek nese v uhrančivě romantické náladě, plné dobrých duší v každém věku a faktu, že ženské srdce může vydat stejné množství síly, jako deset zápasníků sumo. (11.12.2007)

Můj šálek horké čokolády to tak úplně není,přeci jen u tohoto filmu si na své přijdou spíše ženy,ale stejně... Té přepečlivě budované hřejivosti,líbivé stylizaci a sladké Juliette je tak těžké odolat! Příchod Johnnyho film hodně provětral a opět se ukázalo,o kolik lepší výkony podával ten kluk deset let nazpět.Hallstöm tyhle slaďáky zkrátka umí jako málokdo a věci,které bych jindy jen těžko odpouštěl,mi v jeho režii připadají jako prkotiny.Navíc je tu naprosto báječný Alfred Molina,jehož závěrečné extempore ve výloze nemá chybu.Precizní práce s přidanou hodnotou. 80 % (05.07.2012)

Příjemná červená knihovna, šmrncnutá žel pokusem o jakýsi pomyslný svár mezi svobodomyslnými lidmi a bigotními věřícími. Nic mezi, jen tvrdá jádra svých lig. Čímž snímek zcela ztrácí jakoukoliv věrohodnost, pokud o ni stál. Působí jako tezovitý příběh zabalený jakoby do hávu pohádky, ale propagující zcela jasně jen jednu linii vidění světa. Jestliže to však vezmeme jako pohádkový příběh o paní, co furt někam utíká, protože nadělá spíš problémy než přinese klid, a sem tam si najde i spolunocležníka, ok, dá se na to dívat. (28.09.2013)

Hodně expertů nechápalo, jak se mohl tak starodávný druh příběhu dostat v tom roce mezi nominované na Oskara. Žena bojující proti zavedeným pořádkům v městečku. Nikdo takm nezná dobrou čokoládu, tak jde do toho. A trvá to, než si najde nějakou klientelu. Pastor jde proti ní, je pro městečko až příliš extravagantní. A to skrz prkotiny. A na závěr najde i velkou lásku v muži, co dost připomíná romantičtějšího Sandokana. (20.09.2010)

Nádherně sladký a příjemně voňavý příběh o prozření a napravení se. Na čokoládu jsem během sledování chuť neměl, neboť jsem jí spousty spořádal před projekcí. Nejspíš jako průpravu před samotným zhlédnutím :) Ono mě navíc po čokoládě občas bolejí zuby, čili všeho s mírou. Čokoláda je asi nejslabší film, který jsem od Lasse viděl, i přesto jsem se celé dvě hodiny bavil a s úsměvem na tváři sledoval veškeré dění. Překvapivě jsem se však nezakoukal do Juliette Binoche, ale (třebaže to zní poněkud podivně) do Leny Olin. Vitalita z ní čišela o sto šest. Tím nejlepším je na celém filmu Judi Dench, jejíž stařenu jsem jí sežral i s navijákem. A samozřejmě Johnny Depp, který si mě narozdíl od většiny zde získal - scéna s pojídáním žížaly mi utkvěla v paměti nejvíce. Tyto řádky píšu, když zrovna čtvrtou hodinu čekám na oběd a u monitoru mi leží čokoládová tyčinka. Že bych si jen jeden kousek dal..... (04.04.2008)