Pravidla moštárny

Tobík v hlavní roli není OK. Jeho výkon je důrazně nevýrazný a osobní preference ohledně sympatií mám nastavené také poněkud jinak. Nekoná se ani slibovaný citový zážitek. Určitý emotivní nátlak přišel až v závěru, ale nemůžu si pomoci - celá zápletka s těhotenstvím Rose přišla nahodile, aby i dále byla předvídatelná, postrádající skutečný vzruch a jímavost. Jinak mají Pravidla mošťárny štěstí, že se jim daří budovat hezkou atmosféru, a to zejména v první polovině. Jakmile Homer opustí sirotčinec a Cainův Larch zmizí z plátna, už to není ono. Moštárenská pasáž je pro příběh titulní postavy - hlavně pro jeho závěr - důležitá, ale kouzlo první poloviny prostě nemá. Skutečně dojat jsem byl až v úplném závěru, kde se koloběh krásně uzavírá. Knihu si určitě přečtu. (29.03.2008)

Jeden z mála filmů, který se mi líbil víc než knižní předloha. Irving je při psaní vulgární a ponurý, i jeho hrdinové jsou drsní a obhroublí. Ne tak ve filmu! Tam se povedla spíš lyrická poloha, ovšem bez kýčovitosti! Překvapení o to větší, že si psal Irving scénář sám! Zjednodušení příběhu pomohlo, vzniklo ojedinělé dílo s velmi dobrou režií. Komorní drama, které tne do živého. 80% (28.04.2014)

Hold režiséru a scenáristovi (tedy díky Johne Irwingu, že jsi napsal lepší scénář než je tvůj román!), který vytvořil takové obdivuhodné dílko z tak příšerné "americké" knihy. Film se najednou z roztáhlé dějové fresky přetvořil v minimalistické dílko, kde místo dvaceti keců hrajou herci, krajina, hudba a jistě pan režisér. Naštěstí. (19.11.2004)

Film s velice příjemným a poklidným tempem, který nenuceně a přirozeně plyne kupředu a svou poetikou dokáže dojmout mnoho lidí. Poslední dobou jsem podobných snímků asi viděla moc a pokud bych musela vybrat nejlepší, pak rozhodně vyberu Společnost mrtvých básníků. Moštárna rozhodně neurazí, ale mě bohužel ani nezaujme. (09.08.2004)

Teda ... to byla ale doba, co? Pravidla nejen moštárny se porušovala a nikdo se nad tím nijak zvlášť nevzrušoval. Ikdyž! Vzrušení tam přece jen bylo a jaké. Některé předvídatelné a zcela předpokládané a některé dost šokující. Film to byl jinak vážně milý, pomalu plynoucí, žádný zmatek a tak. Drama se konalo ryze v srdcích zúčastněných, kdy každé z nich svádělo svůj vlastní boj. Byla tam i jedna velmi dojemná chvíle, když si malý a zvídavý Fazy "konečně našel svou rodinu". Jediné co mi na filmu vadilo bylo obsazení Tobeyho. Jako pavouk byl fajn, ale já si na něj nemůžu zvyknout v tak jemném a citlivém dramatu. Zato Michael Caine zahrál svou roli lékaře, koketujícího s éterem, opravdu skvěle. 3,5* (28.04.2014)