Mr. Robot

Od prelomu storočia sa vyrojilo kvantum filmov / seriálov o tom, ako sme všetci otrokmi technológií, ako sa otravujeme vlastným jedlom, stávame sa nezávislejšími od ľudského kontaktu. Často som to bral ako hippie bludy do vetra ľudí, ktorí sa chcú prechádzať po lúke v batikovanom tričku. No realita dnešných dní ukazuje, že Slaterov posledný prejav na Time Sq. je bližšie pravde, než sme si ochotní pripustiť. Po pozretí celej série musím zmeniť z 3* na 4*. Veľká škoda tých hluchých miest zo začiatku. Prvý a posledný diel sú TOP. (15.09.2015)

Taxem na to dneska přišel. Klíčem k nové, moderní a necenzurovatelné filmové publicistice jsou uvozovky! Když si i vrchní pokrytec ve své erudované kritice dovolí pro něj zcela abstraktní „vylízané pičky“ i jemu daleko srozumitelnější „vyfajčené ftáky“, aniž by se velkohubě nepozastavoval nad tím, jak se tu pak věřící matky hystericky křižují a ubozí školáci končí s doživotními psychickými újmami ve svěracích kazajkách, považuji to okamžitě za etalon zdejší inkvizice a jdu do toho naprudko, uklidněn HOMOujištěním, že co je v uvozovkách, to se vlastně vůbec nestalo. *** „Jo, kurva!!!“, zvolal jsem nadšeně po zhlédnutí prvního dílu … „A do piče, napsal jsem na seriózním filmově-publicistickém serveru „kurva“!“ … „Kurva, řekl jsem v předchozí větě „do piče“!“ … Ups, trochu jsem se zamotal v pekelném kruhu, no nic jste naštěstí přes samé uvozovky neviděli, tak pojďme znovu: „Jo, kurva!!! “, zvolal jsem nadšeně po zhlédnutí prvního dílu, „konečně něco alespoň trochu reálného o opravdovém hákování, a ne jako obvykle, když nějaký homodebil naboří čínským tabletem bez internetu během pěti vteřin Pentagon, zadáním všemi těmi Anonymousy přísně utajovaného příkazu „Hekni Pentagon“ do ukrutně profesionálně rutnutého, nejnovějšího Androidu 6.0 Dželyšit.“ „A do piče!“, prohlásil jsem po přetrpění následujících devíti epizod, ve kterých se ta počáteční naděje nekompromisně odebrala směrem k „prdeli“ a já osm a půl hodiny čuměl, namísto pronikání do vysoce zabezpečených serverů, na deliktické pronikání do duševních pochodů nějaké nesympatické psychosmažky. K tomu všemu byla hlavní postava opravdový hnusák s vizáží přišlápnuté ropuchy, jehož jediným hereckým počinem bylo valit bulvy v jednotvárné etudě „snažím se urputně „vysrat“, tudíž jsem neměl ani možnost k němu jakkoliv přilnout. Ale jak se tak dívám na ta zdejší červená čísla, byla to asi děsně kůl píce pro všechny ty iluminátskými báchorkami vypláchlé „šulínky“, co když zrovna nečumí na pomatené „pičoviny“, postávají s hadrem přes xicht před Mekdonaldem, kde v rámci úplně vlastního, „hlubokého a zcela opodstatněného antikorporačního a antiglobalizačního přesvědčení“ demonstrativně potěžkávají dlažební kostky. (08.10.2015)

When you see a good move, look for a better one. O Mr. Robotovi by se nesporně dalo napsat mnohé. Například o vypiplané formální stránce, kterou jistě pěkná řádka článků zanalyzuje (ty úvodní titulky, to rámování postav do spodní třetiny/rohů obrazu apod.). Ať již co se týče nápadité práce s nespolehlivým vypravěčem, prolamováním čtvrté stěny, stejně tak jako se vyrojí rozbory do detailů promyšleného chladně vycizelovaného „fincherovsky-depalmovského“ (audio)vizuálu a jeho roli (speciálně pak od druhé řady, kdy Esmail režíruje již vše sám) či o tom, jak to vykradlo německý snímek Who Am I. O tom, jak je díky důmyslné struktuře jedno, jestli ony zvraty prokouknete v úvodních desítkách minut či až je tvůrci sami vyjeví, protože v obou případech to funguje, jelikož se s divákem hraje uvědomělá hra "vy si myslíte, že to víte a my moc dobře víme, že vy si myslíte, že to víte" po celou sezónu. Ovšem ono to na pointě stejně nikterak nestojí. Budou se pět ódy (nejen) na Malekův a Wallströmův výkon, stejně jako se vyrojí bezpočet článků o tom, jak je tu konečně dílo, které neprasí na Linux přísahající komunitu světa hackerů, blackhatů a jim podobných. Fóra budou přetékat diskuzemi řešícími význam každé věty, narážky a odkazu. Ovšem co zbývá „obyčejnému“ divákovi, kterému je v(ý)še uvedené jedno a chce prostě jen vidět dobrý seriál? Tak takový divák je na tom zdaleka nejlépe, jelikož jemu Mr. Robot v kostce nabízí „sakra zdařilý palahniukovsky anarchistický hackerský Fight Club říznutý v korporátní linii Underwoodovic nesmlouvavě nekompromisním pragmatismem“. Což už by i divákovi, který má o komunitě z odvrácené tváře moderních technologií obrázek jedině na základě románů s Lisbeth Salander, mohlo stačit k vyzkoušení pilotní epizody. Jestli mu sedne či ne je sice věc zcela jiná, ale Mr. Robot je i v dnešní vlně nebývale kvalitní televizní tvorby natolik unikátní a odvážný, že nabízí mnoho důvodů proč mu dát šanci i navzdory jeho občasným problémům s tempem vyprávění. A kdo ví, třeba si zrovna vás tvůrci hacknou a propadnete tomu. | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | (07.09.2015)

Toto ožehavé téma mám rád a ze začátku mě to celkem bavilo sledovat a postupem času jsem se musel nutit, abych první řadu dokoukal. O závěrečné příběhové zvraty sice není nouze a ten největší na mě poměrně příjemně zapůsobil, ovšem tato látka je na mě zřejmě až příliš složitá abych jí chápal a orientoval se v tom, což potvrdila i nadále schizofrenní druhá série...50% (21.01.2016)

Určitě jeden z nejzajímavějších seriálů posledních dvou let. Moc se mi líbí myšlenkový oblouk a anti-establishmentový (neřkuli anti-kapitalistický) postoj díla, škoda jen těch pár fillerových zápletek, které drajv centrálního příběhu zpomalují. Velká poklona za oba mindfucky (v 1. a 2. sezóně), které dávají vzpomenout na to, proč se kdysi M. N. Shyamalan těšil u naratologů takové úctě. Těším se na každý nový díl, kdyby dnes nebyla konkurence na tak nesmyslně vysoké úrovni (Fargo, Show Me a Hero, True Detective), dal bych absolutorium, takhle silné čtyři 80% (27.08.2016)