Režie:
Michael AndersonScénář:
David Zelag GoodmanKamera:
Ernest LaszloHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Michael York, Richard Jordan, Jenny Agutter, Roscoe Lee Browne, Farrah Fawcett, Michael Anderson Jr., Peter Ustinov, Mitch Gaylord, Glenn R. Wilder (více)Obsahy(1)
Vítejte do 23. století. Píše se rok 2274 a světu vládnou pouze počítače. A byla to také právě umělá inteligence, jež rozhodla, že po velké katastrofě nyní mohou lidé, soustředění do obskurní komunity nedaleko bývalého Washingtonu, žít pouze do třiceti let. Pak následuje tzv. „omlazení“. Jenže za touto procedurou se neskrývá nic jiného než obyčejný holocaust. V tomto světě není nikomu dopřáno dožít se Kristových let, protože třicet svíček na dortu rovná se automatická smrt. K tomu, aby tento zákon nebylo možné obejít, byly vytvořeny speciální policejní jednotky a mezi jejich členy patří také Logan, ztělesněný ikonou 70. a 80. let Michaelem Yorkem. A právě on byl nyní počítačem vyslán, aby vyhledal „útočiště“, místo, kde se skrývají uprchlíci před svým osudem. Všechny nalezené má exterminovat, jak káže řád. Jenže více než smysl pro povinnost probudí útočiště v Loganovi otázky. Otázky, zda-li je systém, jemuž slouží, správný. A záhy přicházejí také odpovědi a s nimi touha po nápravě. Režisérem na svou dobu silně inovativního a přemýšlivého sci-fi z roku 1976 není nikdo menší než na Oscara nominovaný Michael Anderson. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (96)
Tak trochu jako některé z těch horších dílů první série Star Treku, ale natažené na dvě hodiny - brutálně zastaralé (ještě víc než klasické černobílé sf), příjemně sexistické (ty superkrátké sukýnky, ňuch), a s pár chytrými myšlenkami zahrabanými v roztahaných hromadách balastu. První polovina v totalitní antiutopii s nejednoznačným "obracením" jednoho z jejích skalních přívrženců má ještě dost co do sebe, ale s útěkem z ní do vnějšího světa (s fantasticky ztvárněnými kulisami zarostlého Washingtonu - největší klad filmu) se z filmu stává přímočará naivní agitka s několika brutálně cheesy momenty. 5/10 ()
Loganův útěk patří do vlny postapokaliptických filmů, které se v 60.-70. letech hojně točily. Patří sem například Planeta opic (1968), The Omega Man (1971), Soylent Green (1973) atd. Filmy z budoucnosti s katastrofickým scénářem, kde hlavní hrdina objeví hrůznou pravdu a snaží se změnit společenský systém. Chválím vizuální nápady a vynalézavost s kterou ten film tvůrci natočili, ale dnes to již bohužel vypadá směšně. Vše je děláno z maket a miniatur. Natáčeno v jednom supermarketu + 2. filmové pozadí, umělé kameny. Přitom myšlenka je zajímavá a velmi varovná. Špatné triky a hlavně velmi špatné umělé herectví pro mě udělaly tento film téměř otravným. Michale York je herec pouze jedné dobré role (Tři Mušketýři r.1973). Zde je prkenný a nesympatický - nic se mu nedá věřit, je to taková herecká křeč. Myslím si, že se tímto filmem někdo hodně inspiroval při psaní scénáře k filmu Ostrov (2005). ()
Farbičkami nabitá spomienka na rozšafné 70te roky, ktorá aj dnes skvele baví. Základnou podmienkou na vychutnanie si tohoto už klasického sci-fi s výborným nápadom a vtedy bohatou výpravou je prijmúť ho s nadhľadom rovnako ako ten nadhľad ponúka divákovi. Anderson bol viac než len slušný remeselník a na výsledku je to vidieť, keď spektakulárnosť, vtip ale aj napátie vie dávkovať po únosných porciách dokonca aj v tak bizarných lokáciách a dekoráciach akými aj po takmer 40tich rokoch Loganov útek disponuje. Ústredná dvojica je veľmi sympatická, York charizmatický , Agutter pohľadná a Ustinov si tu vystrihol milého huhňavého starého pošuka. ()
Ucházející dystopická sci-fi, kterou však sráží přílišná rozvleklost (především v prostřední části) a až dětinská naivita - a to přestože Loganův útěk, jak si můžeme být jisti díky jedné "plnonahotinkové" scéně - pro děti rozhodně není. Vyjma těchto dvou bodů a s přihlédnutím k vyššímu stáří filmu celkem spokojenost. Za zmínku rozhodně stojí i hudba Jerryho Golsmithe (vím, proč tohoto pána žeru). ()
Modely sci-fi krajin s projíždějícími vláčky mě vždycky donutí dát o hvězdičku navíc, přiznávám. Výtvarná stránka, svěží sci-fi nápady jako rituál na "Kolotoči" a zajímavě načrtnutá společnost mladého lidstva film dobře rozjedou. Bohužel se příběh vyvíjí i vinou naprosto blbě napsaných hlavních tří postav a herecky naprosto nemožných: žena, co neumí zahrát ani děs z toho, že jí do rozkroku leze ještěrka; pitvořící se pansexuální zabiják, kterému chybí bývalý kámoš; a hlavně úplně neschopná guma Michael York, u kterého jsem dlouho přemýšlel, jestli jeho bezcitný strážce tak nemožně hraje před holkou cíl své mise nebo jestli se chce fakt zachránit - proti tomuhle týpkovi je Rob Schneider oscarový herec. I když se posadíte před obrazovku s masochistickým nadšením týrat se nechtěně komickým (a hezky vypadajícím) sci-fi, třetí čtvrtina je naprosto mučivá nuda s přírodou a představováním koček a kdo to přežije, tak ho spolehlivě dorazí hloupoučké finále a triumfální neschopnost Michaela Yorka aspoň nějak zařvat a přesvědčit lidstvo o spáse. ()
Galerie (136)
Zajímavosti (16)
- Lidé v tomto snímku se dožívají pouze třiceti let. Ironií osudu je, že Michaelu Yorkovi, který zde hraje "lovce" uprchlíků, bylo během natáčení filmu přes 30. (ClintEastwood)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Williama F. Nolana a George C. Johnsona. (Hans.)
- Film je velmi silně spjatý s komunitou hráčů hrajících larpy, tzv. hry naživo. Po uvedení toho filmu v kinech v roce 1976 se začaly konat první larpy založené na tomto snímku a dodnes jsou součástí amerických conů. (Ukko)
Reklama