Ready Player One: Hra začíná

Celkem paradox vidět film, který trikově staví na virtuální realitě, a CGI tu vypadá reálněji, než ve filmech, které trikově staví na "realitě" (zdravím Jurský svět a Rogue One). Tohle je starý dobrý Spielberg ... a jak jsem psal, ten digi bordel si tu člověk vyloženě užívá (o všemožných odkazech nemluvě) ! (29.03.2018)

Trochu jsem váhala, jestli jít s hodnocením až nejvýš, ale nakonec mi došlo, že tak strhující a zábavný film už jsem vlastně neviděla, ani nepamatuju. Vizuálně parádní, plné odkazů na hudbu i kulturu z osmdesátých let, ve kterých si každý najde to svoje (za mě vede DeLoraine, Shining a Twisted Sisters). Spielberg prostě stále umí. (29.12.2018)

Na READY PLAYER ONE mě zaujala spousta věcí, ačkoli tedy nejsem hráč počítačových her a kinematografické pocty shledávám inspirativnějšími v "jonesovkách" - leč nechám si je ještě projít hlavou (teď jsem se vrátil z kina... ano, konečně), takže jen pár hrubých poznámek. ___ Je to každopádně suverénně vyprávěné - přičemž jednoduchý příběh o mladých rebelech je toliko prostředek, materiál k ozvláštňujícímu uchopení. Velmi silným nástrojem je střídání dvou hlavních vertikálních subsvětů: reálně-fikčního a virtuálně-fikčního. Finále vystavěné na souběžném prolínání obou dvou je inscenačně i vypravěčsky čistší a přehlednější než v jiných filmech s tímto konceptem - NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, MATRIX, POČÁTEK, ačkoli každý volil jinou taktiku, jak s ním naložit. Velmi účinné je v něm zejména zpomalení a zklidnění namísto sbíhavé eskalace napětí. ___ To by nemohlo fungovat, kdyby nás film velmi soustavně pomalu, leč v železném rytmu neseznamoval s postavami v jedné poloze (OASIS), v druhé poloze (realita) a v postupné syntéze těchto poloh, jež vede k bezmála novým postavám (plus je tam pěkný motiv vztahů mezi nimi, třeba pouze naznačený nerozvíjený milostný trojúhelník, vlastně dva...). Pravdou je, že na rozdíl od většiny diváků jsem si na READY PLAYER ONE užíval hlavně opojnou filmařinu, precizní vypravěčství a schopnost logicky přeuspořádávat dominantní hodnoty společně s hrdinou, aniž by to působilo jako teze, k níž se chce dospět... protože vyplývá z logiky jednání kladných postav. Více po čase na poznámkách. (11.04.2018)

Z Ready Player One určitě mohla být rozpliznutá katastrofa, jíž se Spielberg obratně vyhnul. Zároveň ale látku adaptuje až moc přísně a vlastně jsem měl pocit, že je v ní málo geekovského blbnutí. Spielberg výrazné pomrkávací radosti ořezal na minimum a jede si hlavně svůj akční blockbuster, který je překvapivě svižný a chvílemi i dost zábavný. Tlukoucím srdíčkem nicméně není Sheridanův hlavní hrdina, ale (podobně jako v Mostu špiónů a Dunkerku) Mark Rylance, jenž tu svůj herecký minimalismus dotáhnul k dokonalosti. Škoda trochu slabšího dění v realitě (hlavně ve druhé půlce) a minima velkých geekovských nirván. I přes tyhle výtky je ale Ready Player One docela výhra, a rozhodně jde o velmi líbivý popcorn, jemuž všechna ta (anti)virtuální moudra bez problému uvěříte. (7/10) (27.03.2018)

Fakt zábavnej film, kterej uteče jako voda. Všechno to tajtrlíkovaní ve virtuální realitě je moc dobře udělaný a prostě jsem se bavil. Děj je jednoduchej a je to něco jako mix Karlíka a továrny na čokoládu a Posledního akčního hrdiny. Herci jsou vesměs sympatičtí, ale opět jim vládně Mark Rylance. Je fakt vtipný, že se takhle megadobrej herec dostal do povědomí, až na starý kolena. (31.03.2018)