Sázka na nejistotu

Shortujeme o sto šest, swapujeme CDO na druhou, vytvoříme tranše sekuritizací a miliony jsou v kapse! Filmy s podobným tématem nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. ///Snímek je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění. Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky./// S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 nebo Kapitána Phillipse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.¨/// Jeden z nej filmů roku 2016. [Kino] (20.01.2019)

Konečne riadne nerdy film aj pre ekonómov. Nemožno uprieť inšpiráciu Vlkom z Wall Street, každopádne kým ten len popisoval morálne bahno finančníkov, Big Short sa nebojí sprostredkovať ich prácu a to v najväčších detailoch. Originálne sa to za behu snaží vysvetliť, no bohovská réžia McKaya dáva také punkové tempo, že väčšina v tom bude asi stratená tak či tak. Napriek tomu nedokážem si predstaviť lepšiu kombináciu odbornosti a zábavnosti vo filme o páde hypotekárnej bubliny. Málo tomu chýba do dokonalosti - hlavne mi tu chýbala rola vlády a ich spoločností Fannie Mae a Freddie Mac, ktoré odkupovali hypotéky nebonitných klientov v rámci vládnej politiky podpory bývania. Ktovie, či by bola bublina taká veľká, ak by nebolo ich. Podľa mňa nie. Vyslovene kŕčkovitých je posledných 5 minút a hlavne záverečný titulkový doslov, ktorý sa snaží moralizovať a predvídať budúce bubliny. Výnimočne odborne precízny film o ekonómii sa mení na klasické hollywoodske sentimentálne moralizovanie. Ale skvelý dojem z filmu mi to našťastie nepokazilo. Prvý poriadny film o ekonómii v dejinách. A teraz poprosím ako pokračovanie sfilmovať toto: http://www.theatlantic.com/business/archive/2014/02/how-the-fed-let-the-world-blow-up-in-2008/284054/ (05.02.2016)

Utopeno ve vlastních ambicích. Tvůrci tak moc chtějí být autory dravého budíčku, až jsou v jádru téměř nesledovatelní. Celému ekonomickému vyřvávání chybí větší dramatický oblouk, jenž popoháněl třeba Vlka z Wall Street, kterého scénáristé (nejen vzhledem k všudypřítomné a až příliš agresivní satiře) očividně adorují. I tady probliknou nějaké osobní příběhy, ale vzhledem k rozmělnění pozornosti mezi desítku iniciátorů vyšumí do ztracena. Chápu, že když se přes dvě hodiny řeší ekonomika a hypotéky na sto a jeden způsob, musíme se ponořit do odborných termínů, ale tolik jich vážně nebylo potřeba. Neustálé rozpitvávání dalších a dalších budoucích finančních katastrof už ve finální třetině vyloženě ubíjí, aniž by děj někam posunulo a jen ho znovu nasměruje do scenáristické zákruty, ve které už předtím několikrát byl. Už dlouho mě tak nemrzelo, že herci (v tomto případě chameleonský Bale a explodující Carell) hrají do plných, aniž by mě jakkoli zajímaly důsledky činů jejich charakterů. (06.01.2016)

Adam Mckay režíruje potenciální oscarovku s luxusním obsazením? Až do samotného oznámení csfd projekce jsem tomu nechtěl věřit. Je to ale tak a vylezla z toho naprostá pecka! A to opravdu bez přehánění a ačkoliv tempo několikrát výrazně poleví, po většinu stopáže si McKay režijně i scénáristicky zachovává svůj xicht, jakoby sejmutý z podobně tématického velebijáku Wolf of Wall Street a bazíruje na vybraných scénách, které stojí za to. Jako ty bořící čtvrtou stěnu, v podstatě jakákoliv scéna s brilantním Stevem Carellem či ty, kam se připletl humor jinak čistě komediálního McKeye. Těžko říct, zda-li se jedná o neskutečnou souhru náhod, to ukáže až čas, my, fanoušci filmu, jsme ovšem dostali lahodu, která místy baví, místy poučuje a místy (hlavně ke konci až k samotnému závěru) mrazí a zarazí člověka do sedačky takovým způsobem, jaký jsme letos ještě neviděli (jo to je humor, ale pokud budu mít stejný pocit i napodruhé, jistě si na tento kousek vzpomenu i na konci roku): I napodruhé skvělý poučný kinematografický zážitek....96%...[4.1.2016_ČSFD projekce_Kino Atlas] (04.01.2016)

Sázka na nejistotu měla švih, dynamiku a velkou snahu objasnit finančnické kejkle i největšímu tupounovi, nejspíš nás je víc, kdo to ne do detailu pobral, nicméně že se neřítíme do průseru, ale už se v něm pěkně dlouho brodíme, jsem pochopila, kéž by mě tak čapl každý film, kde rozumím naprosto všemu. (20.01.2016)