Sázka na nejistotu

Pokud máte problém i s běžným daňovým přiznáním, budete se v termínech ztrácet, i kdyby Margot Robbie z té vany vylezla úplně. Na druhou stranu, takhle precizně vést herce a pak si stotřicetiminutovou konverzačku nechat sestříhat do takhle dynamického celku, který nenudí, i když mu ve finále vlastně nerozumíte, beru jako unikátní ukázku režijních schopností. Od režiséra prvoplánových komedií slušný posun. (16.01.2016)

Utopeno ve vlastních ambicích. Tvůrci tak moc chtějí být autory dravého budíčku, až jsou v jádru téměř nesledovatelní. Celému ekonomickému vyřvávání chybí větší dramatický oblouk, jenž popoháněl třeba Vlka z Wall Street, kterého scénáristé (nejen vzhledem k všudypřítomné a až příliš agresivní satiře) očividně adorují. I tady probliknou nějaké osobní příběhy, ale vzhledem k rozmělnění pozornosti mezi desítku iniciátorů vyšumí do ztracena. Chápu, že když se přes dvě hodiny řeší ekonomika a hypotéky na sto a jeden způsob, musíme se ponořit do odborných termínů, ale tolik jich vážně nebylo potřeba. Neustálé rozpitvávání dalších a dalších budoucích finančních katastrof už ve finální třetině vyloženě ubíjí, aniž by děj někam posunulo a jen ho znovu nasměruje do scenáristické zákruty, ve které už předtím několikrát byl. Už dlouho mě tak nemrzelo, že herci (v tomto případě chameleonský Bale a explodující Carell) hrají do plných, aniž by mě jakkoli zajímaly důsledky činů jejich charakterů. (06.01.2016)

Chápu, co chtěl film sdělit, i když ekonomice nerozumím. Jenže to v kostce ukázalo v součtu asi tak 15 minut filmu, včetně závěrečného (ne)poučení se v řadách vládnoucích a nejvyšších. Zbytek filmu je brilantně zahranou velkou šíleností (nemluvě o roztěkané kameře a střihu), kde všichni hážou pojmy, kterým málokterý divák rozumí. Navíc jsem sledovala pouze v originálním znění a ekonomická slovíčka jdou bohužel mimo mě - ale myslím si, že ani český překlad by mi nepomohl vyznat se v tom, co to je, když se mluví o CDO, tedy zajištěné dluhové obligaci atd. I když se film snaží tyto pojmy názorně a prakticky vysvětlit běžnému divákovi, stejně se v tom člověk zase rychle ztratí. Přesto musím říct, že děj tak nějak pěkně odsýpal a i přes dlouhou stopáž jsem se ani moc nenudila. Ale to nemění nic na tom, že jsem na konci filmu měla velký WTF pocit - aneb o čem vlastně to celé bylo, co se tvůrci snažili říct a proč na takovou šílenost najali takovou brilantní smečku herců. (22.02.2019)

Zajímavý film na téma, které nemusím, ale zde bylo zpracováno divácky vděčně a díky fajn hercům se na film kouká vcelku příjemně. Zklamal Bale, který mi zde lezl krkem a Pitt, který nedostal příliš prostoru, za to Gosling a Carrel vynikající. Finále jsem čekal vypjatější a doufal jsem alespoň v nějaké Bum, což se nestalo.Přesto silnější 3.Žánr komedie mi zde příliš nepasoval:) 65% (14.12.2016)

Pokud si chcete zaobcovat s opravdu drahou luxusní štětkou, nejprve si musíte zaopcovat s deriváty! Konečně někdo vskutku originální a zábavnou formou a s naprosto fenomenálním Bejlem snad i té nejzaostalejší lopatě polopaticky vysvětlil, proč před pár lety najednou nemusela ráno s bandaskou k pásu, následně jí banka smahla její těžce vydřenou dvajedničku na hnusném sídlišti, načež ji odporně vyžraný sociální demokrat s bradavicí na xichtě spolu s Mirkem poslali v rámci státní podpory daňových poplatníků na pastvu. Mohla za to světová krize. Abstraktní termit, který na nikoho neukazuje, jen se prostě děje, a tak nezbývá, než jen odevzdaně pokrčit rameny a žvýkat jetel, dokud se to nepřežene. Tato krize však má konkrétní viníky a svět by byl daleko příjemnějším místem k životu, kdyby ty mrdky dávno visely na kandelábrech. V rámci technologického rozvoje a globalizace ekonomiky nám tu totiž vykultivovala infekce v podobě finanční oligarchie zmrdů a manipulátorů, co vymyslela naprosto geniální letadlo v podobě Monopolů s virtuálními penězi, honosně zvané finanční instrumenty, které záhy začaly točit světem. A tak se nejen v největším světovém mafiánském kasínu ve Stěnové ulici ostopéro spekuluje, swapuje, šortuje, stradluje, spreduje, bonduje, rejtynguje, opcuje či jinak šidí a obohacuje těch pár „kapitánů průmyslu“ a navenek to vypadá náramně učeně a složitě. Podstatou však není nic jiného, než že nějaký ambiciózní napomádovaný panák z banky, fondu nebo jiného zlodějského uskupení hraje na počítači Dostihy a sázky s vašimi úsporami, u čehož klidně fixluje, protože prachy, o které všechny ty otroky obral, mu zajistily takovou moc, že prakticky vládne zemi, ve které to dělá. Vy jen můžete stádově bučet, makat a modlit se, abyste se ráno ještě probudili pod střechou nad hlavou a měli na ruma, který jako jediný zabírá na alespoň chvilkové vyrovnání se s neutěšenou realitou. Dneska jsme už všichni natolik v prdeli, že jakékoliv terminální zhroucení finančního sektoru z nás přes noc udělá Zimbabwe, a jedinou pojistkou je nechat si za všechno, k čemu se v potu, stresech a krvi dopinožíme, nastřelit do huby zlaté zuby. Díky nim pak po kolapsu můžeme začít znovu třeba někde v Čadu, kde je směníme se „zkrachovalým“ židáckým bankéřem, toho času na lukrativním odpočinku, za skývu vezdejšího a aspoň hned nepojdeme hlady. Tohle bylo první memento, more! Ukázalo nám, že ta loterie funguje za všech okolností, a i když jeden zmrd zakopne a musí se vydat s několika Ferrari a pár honosnými nemovitostmi v Karibiku živořit do předčasného důchodu, jiný vsadil na lichou a teď bude kormidlovat on. Takže i vy, co stále sladce nevíte, jaké roztodivné kousky a vyfikundace vyvádějí tak zvané finanční instituce s vašima prachama, se raději urychleně objednejte k zubaři! (17.01.2016)