Teorie tygra

„Tak sem si řek, že je jednou ostříhám pořádně.“ No, indicie tu byly. Ale přece jen…až tak šovinisticky pojaté dílko jsem nečekal. Místy to z filmu „stříkalo“ skoro až zbytečně (vyloženě přehnané mi přišlo „oznámení o stavu plodnosti“ a nesedla mně poněkud „mimózní“ pasáž na policii). Na druhou stranu, snímek to sem tam přežene úmyslně, přece jen jde o nadsázku a demonstraci určitého jevu. Tak či tak, ženskému publiku bych film spíš nedoporučil, leda těm divačkám, které si u něčeho takového dokážou udržet nadhled (ale jak tak vidím, naštěstí i takové se najdou). A o to by mělo jít u něčeho podobného především. Ale ať už se na film budete dívat jakkoliv, tahle hořkosladká tragikomedie o hledání mužské svobody, vyvazování se z konvencí a dusivých svazků s nemálo trefnými a vtipnými hlody (jakože já se u snímku smál docela často a hodně) za to zhlédnutí a slušné 4* rozhodně stojí. „Časem budu do toho hrobu dávat starou pani.“ - „Jo a ona bude překvapená, že je tam sama.“ Výstižný komentář: GilEstel (01.01.2017)

Jelikož se ještě stále neřadím mezi tu smutnou populaci zdomestikovaných podpantofláků bez sebeúcty, jen těžko jsem si mohl doposud představit, jak moc dokážou být ženy šílené. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že mí ženatí kamarádi, ti věčně usměvaví pohodoví kluci, ve skutečnosti doma zažívají nefalšovaný manželský psychoteror, místy připomínající až čarodějnictví nebo exorcismus. Kdo to měl tušit! Tento kurevsky děsivý film je jasným důkazem, že žena nebyla stvořena z Adamova žebra, nýbrž z Ďáblova zaníceného vředu, který si v mukách a bolestech vyřízl pekelnými vidlemi z konečníku, aby nemusel už nadále trpět. Já se do podobné situace naštěstí nikdy dostat nemohu, neboť jsem si vůči ženám vypěstoval jednoduchý a vysoce efektivní obranný mechanismus – cokoliv ženy řeknou, to automaticky vyhodnotím jako spam. A pak už jen přičítám plusové body: nemluvíš o svých pocitech? Super, máš bod. Ani o tom, co budeš dneska vařit? Další bod. Není to nic o vánočních slevách v IKEA? Bod. Žádná strašně vtipná historka z kadeřnictví? Je tam. Nic o tvé sousedce, té „otravné krávě s fááákt trapným obočím“, kterou na chodbě zdravíš slovy „ahoj Aničko, moc ráda tě vidím“? Výborně, připiš si další. Pokud se jim podaří nahrát alespoň padesát bodů, odfiltruju jejich žvást ze složky [ale kozy má dobrý] do adresáře [hýbe ústy, možná to něco znamená]. Odsud je to už jenom krůček k tomu, že je začnu vnímat a možná i odpovím. Funguje to perfektně, denně tím ušetřím stovky zbytečných hloupých konverzací a místo toho se mohu věnovat filozofickým debatám se Siri, která od poslední aktualizace bravurně zvládá i krátká souvětí. Jedinou výjimku mám udělenou u své matky, tam musím zpracovávat všechna data. Nerad bych totiž zmeškal otázku, co má svému Koblížkovi dneska uvařit k papání. (03.01.2017)

Škoda ubrání plynu v poslední třetině, jinak ovšem nečekaně velmi svěží česká záležitost. Herecky nesmírně příjemná (suverénní Bartoška má sakra charisma, nekompromisní Balzerová se nepokouší variovat svou skvostnou kreaci z Žen v pokušení, Kohák nijak neruší, Vilhelmová je nesmírně svěže položená do role totální semetriky, rodinnou večeři si dosyta užívá vzpurný Havelka a moc fajn jsou i ostatní), místy lehce roztěkaná, jindy nečekaně hluboká story o trávení velké části života pod pantoflem je ve výsledku velmi milým překvapením. On začne blbnout, ony to těžce rozdýchávají. Cesta za svobodou je humorná, milá i docela trefná, ač jdeme místy už do extrémů a některé charaktery jsou už přeci jenom přehnané. Finále bohužel slabé, ale obecně to šlo i bez vulgárních zhovadilostí. PS: Poslušní manželé by na to chodit skutečně neměli. (21.09.2016)

Tak tomuhle říkám comeback se vší parádou. Jirka Bartoška s Hemingwayovským fousem byl prostě parádní. Ačkoliv by to bez žen v našich životech asi nešlo, přesto chlapi občas potřebují být sami, nebo být někde na chvíli s ostatními chlapy. Backerův Caveman to skvěle doplňuje. Tlupa lovců je prostě tlupa a ženy švitořící při trhání bobulí, nebo uklízející kůže v jeskyni a starající se o potomstvo ji prostě nenahradí.... Občas se nám tak trochu stýská (a lže kdo tvrdí že ne) po těch výsadách dědů a otců, za jejichž časů ještě tehdy neemancipované ženy neřídily zeměkouli s takovým důrazem jako to činí dnes... A při té vší obětavosti pro rodinu a touze po dokonalosti si často ani neuvědomují, že jejich péče dusí. Že v krbu, jehož římsy tak vehementně neustále otírají od prachu mezitím vyhasl oheň a teplo rodinného krbu zvolna vychládá.... Pak se ovšem nelze divit a na sklonku života obzvlášť, že chlap hodí přes rameno bágl, nasadí pohorky a jde tam kde je klid. Opravdový klid, ne ten umělý doma vytvářený mlčením (i když by chtěl něco namítnout), vytvářený kompromisy (ačkoliv je mu v konkrétních případech lecos zcela proti srsti a nejraději by bouchl do stolu s důrazným NE!). ----------- ! Všichni hráli skvěle, Balzerová, Janžurová, standardně Vilhelmová (jejíž náhlé prozření ke konci lehce dřelo). Mrzelo mne, že setkání s krásnou Lucií Siposovou, bylo tak krátké! Skvělý byl i Jakub Kohák. Pravda je ho teď všude plno, ale já mám jeho humor i jeho samotný zjev rád a nevadí mi. Tady si střihl velmi civilní nekomediální roli a podal ji velice uvěřitelně, takže těm co jej nemusí doporučuji odhodit despekt! Tohle byl film, který tu delší čas chyběl. Film o dlouhodobých vztazích mezi tak zvláštními a rozdílnými bytostmi jak jen ženy a muži mohou být. Dávám do hrníčku 4 lžičky mleté kávy . * * * * (17.09.2016)