Milada

Není to tak špatné jak by se mohlo zdát, ale ani tak dobré jak to mohlo být. Jen je to celé podano špatně. Pár výborných scén se střídá se scénami, které jsou tu snad jen aby film měl určitou délku (to ze se de vystřídá 10 podobných záběrů na nějakou silnici nebo na Miladinu dceru, je smutné a nudné). Přitom je film vcelku dobře obsazen, Milada zahraná správně odtažitě Hudba je taky povedená, jen trochu špatně používaná. Ale velká škoda, ze se film zaměřuje na zbytečnosti. Myslím si ze soud mohl dostat větší prostor. Ve výsledku taky zamrzí, že s Miladou nesoucítíme, tak jak by si bezesporu zasloužila, což je chyba z těch největších. Ale celkově jsem za shlédnutí rád, zbytečné to nebylo, ale poučné už trochu jo.....40%. (13.06.2018)

Ten film má hodně problémů. Přízvuky prostě nefungují, i kdyby to byl vážně jen problém výhradně českého publika. A předně neexistuje gradace, struktura, a vše jen monotónně jede kupředu. Ayelet Zurerová se podle všeho roli hodně věnovala - hodně se snažila pochopit, co se děje uvnitř Milady, a vžít se do jejích konfliktů. Bohužel se to nedaří promítnout na plátno a její Milada je jen tichý monolit. Na druhou stranu v některých momentech ona katatonicky neměnná apatie filmu vyvolávala přesně ten stísněný pocit bezvýchodnosti, jaký se k námětu hodí - i když si nejsem jistý, nakolik jde o záměr a nakolik o náhodu. Nechytám se za hlavu nad příšerností filmu - podle mě by nějaké zásahy (střih? první verze filmu měla přes tři hodiny) ledasco zmohly. PS: Měl jsem tam hrát novináře v davu, ale nakonec mi roli sebrala Drtinová. Takže odečítám v hodnocení 300 % a můžou si za to sami. :-( (18.10.2017)

Filip, Dolejš a Kováčik vymyslí stroj času a rozhodnou se jej ostatním parlamentním stranám slavnostně představit: Kováčik se hrdě ujme proslovu: "Soudruzi, co to melu, dámy a pánové, sestrojili jsme stroj času, chceme napravit křivdy minulosti a začneme tím, že se přesuneme do roku 1950, přesně do 26.června, tedy den před popravu Milady Horákové, abychom ji zachránili. Na důkaz toho, že již chceme ostatním stranám důvěřovat, necháme stroj na chodbě budovy parlamentu a každý si přes víkend může vyzkoušet jeho funkce. Jen, prosím, nezneužívat toto zařízení v osobní prospěch. Stroj je vybaven čidlem, které informuje o počtu uskutečněných misí, taktéž je schopný identifikovat, zda osoba, která jej využila, ještě cestuje v čase, nebo se již vrátila." V den naplánované mise se trio nestačí divit, když zjistí, že služby stroje času už využily jakési dvě neznámé osoby, které se ještě z "výletu" nestačily vrátit. Filip: "Soudruzi, o víkendu jsem skolil dvanácteráka, mám pocit, že tentokrát v síti času ulovíme velké zvíře." Všichni tři bryskně nalezou do stroje a náhle se v mžiku ocitnou ve vlahém letním večeru, je 26.6.1950, a zrovna proti nim jde osoba v masce Mikuláše, která je míjí. "To je divné", prohlásí Dolejš, umí si zavázat tkaničky u bot, je tedy ve straně považován za mimořádně inteligentního. A dál se diví: "Je přece léto, ta osoba měla vánoční proprietu." Trio se vydá pronásledovat podezřelého, který močí na rohu. Kováčik náhle vykřikne: "Klucííí, je to Babiš!!!" Babiš cosi breptá, v igelitce má gumu, zmizík a svazky StB. Je to jasné, vydal se zlikvidovat kompromitující důkazy o své osobě. Filip vítězoslavně: "A máme tě, ty hade." Babiš vyděšeně: "Soudruzi, kamarádi, neblbněte, bloudím v síti času, mě to vyplivlo úplně do jinýho roku. Mám zde za hodinu sraz s Okamurou, ten se chce narodit jako blonďák." Na druhý den ráno páni vynálezci posílají stroj času do šrotu. Film na mě působil sterilně, dané téma zpracoval vágně. Odvážné téma si žádalo bravurní přístup, větší zanícení. Množství filmu je ale odvedeno poměrně kvalitně. Herecké výkony tak akorát. 6/10 (10.03.2018)

Ta doba nebyla snadná, o politické oběti se dnes učí školáci a jsou po ní pojmenované ulice. Jenže samotný film je nesouvislý, poslepovaný a bez náboje. Co na tom, že podobné kousky jsou řemeslně vypiplané, v celkovém vyznění přesto působí sterilně. Nechápu, jak si někdo debutující troufne na takovou látku. Kritický odstup chybí. Izraelská herečka Ayelet Zurer slušná, herecky to obecně není zlé. Postsynchron v dabované verzi je ovšem průšvih. (10.11.2018)

Fakt špatný. Za prvé si neukážeme, proč byla Milada populární u lidí, proč byla tak důležitá. Oni ten film natáčeli v angličtině? Ty postsynchrony jsou katastrofa. Dialog mezi vyšetřovateli (Trivago Vagnerová a nějakej šulda), to je na pěst pro půlku štábu. "Já to nechápu, všechny jsme zlomili, jen jí ne". Když začnou tvůrci takhle polopaticky něco do diváka cpát, ukazují svoji neschopnost. Hrůza, hrůza. Komančům a starým strukturám bych nicméně "povolil" povinnou produkci, za trest na druhou. Karina Rchichev už může! (28.06.2018)