Monstrum

Film, který by byl velice zajímavým a působivým dramatem v němž sebejistý autor je zničen svým vlastním dílem. Nebo politický thriller o tom, jak skupina umělců se dostala do křížku s politickým aparátem. Či melodrama o vztazích umělců na pozadí čistek 50. let a stavby jednoho uměleckého monstra. Takto samostatně mohlo být Monstrum opravdu kvalitním a krásným snímkem. Bohužel, snaží se být tím vším a bohužel kvalitativně klesá pomalu až k odpadu. Navíc technicky je snímek též na budu béčka, neboť střih má často problém navázat na další scénu či obsáhlé (některé) scény nemají dostatečný počet komparzistů. Jaký je výsledek? Unylé drama podle skutečné události, které je jen stínem možných kvalit, kterých mohlo dosáhnout. 50% (29.05.2017)

Dva pohledu: A) má to všechny prvky biograficko-dramatického trháku, silný životní příběh, pár milostných motivů, několik osobních tragédií, akční zápletku v pohraničí B) je to přeplácané, linek, motivů a osudů postav se míchá dohromady příliš, ZS je příliš neatraktivní do role paní sochařové (aby ji nadbíhal mladej Kraus, když tu vypadá jak Petra Buzková). Celkově 4 a 2, průměr tři. (21.06.2017)

Takový hezký příběh to mohl být. Příběh člověka, který miluje své řemeslo, má udělat práci, která je vrcholem jeho díla, ale ideologický s ní nesouhlasí a za to se dočká pohrdání ostatních. Toto zpracování je pouze plytkou pohádkou, ve které jsou všechny postavy umělé. Emoce zde nefungují, jsou totiž ilustrativně popisovány, takže herci jsou pouhými deklamatéry scénáře. Situace jsou předvídatelné a často působí až komicky. Výběr hudby? Requiem při umírací scéně? Vážně? Proč mi musí tvůrce návodně říkat: "teď buď diváku smutný, teď se máš smát." Kde je nějaký šikovný dramaturg? Škoda. (30.05.2017)

Film má silné momenty, aj tie slabšie. Hlavne druhá polovica je dobrá, kým v prvej to kibicovanie súdruhov do sochárskej práce nebolo ani príliš vtipné ani dostatočne dramatické. Ale po obrate, keď za rodinnú tragédiu nebola v podstate vinná ani tak socha ako niečo iné, prichádzali lepšie momenty, škoda, že krátko po tom film skončil. –––– Vaší úlohou je vztyčit památník tak vysoký a tak velký, jako je naše láska k Sovětskému svazu a soudruhu Stalinovi. –––– Soudruzi! My nechceme Stalina v Praze. My chceme Stalina nad Prahou! –––– My teď potřebujeme lidi, co jsou machři na bourání. Do roka to musí zmizet. (29.05.2017)

Tak jako vždy u českého filmu byla myšlenka dobrá, ale zpracování ledabylé. Stalinův monstrózní pomník a osud jeho tvůrce Otakara Švece. No, dle příběhu i nejen jeho. Děj je rozkouskován na epizody z určitého období a jak je dnešní dobou zvykem, není opomenut razantní důraz na absurditu doby, čímž se stává svoji antikomunistickou propagandou dalším filmovým výkvětem. Bohužel. Stačí snímek porovnat s těmi vzniklými v 50. letech. Tehdy byl špatný kapitalismus, nyní komunismus. Dopomůže k tomu i využití dobových záběrů, které snad ani nikdo nezná. Důraz je také kladen na psychologii Otakara Švece a bohužel poněkud nešťastně. Vytváří to z něho poblázněného podivína zralého na psychiatrický dohled. Scénář je značně toporný postrádajíc smysluplnou dějovou linku. Snímek Tento televizní film je spíše ukázkou toho, jak se to dělat nemá. (22.11.2017)