Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků" Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov). Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné. Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem? (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mně se první díl líbil, a vyprávění o prvorepublikových hvězdách na počátku dob pohnutých považuji za docela realistické, i když jeho závěr v roce 1953 bude (aspoň pro mne) asi dost smutný. Herecké projevy hlavních protagonistů, zejména Javorského a Dlouhého (Buriana a Štěpánka) jsou výborné. Judit Bárdos (fiktivní postava herečky Krallové) sice moc nemusím, ale vyloženě mi tam nevadí (možná i proto, že nepředstavuje třeba Natašu Gollovou nebo moji oblíbenou Zitu). Ztvárnit Oldřicha Nového už se Rašilovovi nepovedlo tolik jako v případě Buriana a Štěpánka (ale dávám mu šanci) a ani Vančura mě nenadchnul, ale byl tam tak krátce, že jsem si ho vybavila až při přečtení komentářů zde na csfd. Dobrý scénář, docela zajímavé (a mně ne vždy známé) sondy do životů hlavních protagonistů (např. o takovém Binovcovi jsem dosud nic nevěděla; a to, co se dozvěděla, moc kladný nebylo). Příběhy nemuseli (už zase) "rámovat" rokem 68, mě tam ta komparace spíše ruší, než aby sérii nějak buď dramatizovala nebo naopak propojovala... Možná bych se za to měla spíše stydět, než to tady psát, ale pro mě byl Mnichov v jednom zprostředkovaném projevu (nebyl to ten Benešův, co ho ve filmu četl Štěpánek) podán tak racionálně, že by asi úplně lehce přesvědčili i mě - na naši společnou historii s Němci bych asi velice slyšela (s přihlédnutím k tomu, co následovalo, musím konstatovat, že zatraceně bohužel), takže vůbec nevím, zda bych byla nějak statečná nebo jen prostě neodporovala zlu násilím (jako Tolstoj nebo Chelčický), kdybych v té době žila. Parádní výprava, kostýmy (Adinin kožich by se mi moc a moc líbil), sice mám strach, že to celé zase časem nevydržím (jako České století, kde jsem se od Mnichova nebyla schopná dívat), ale zatím jsem zvědavá na pokračování načrtnutých osudů a u sledování vytrvám. Asi díl zhlédnu i znova (zatím trošku lítám v postavách, netuším, kdo z tehdejších filmařů byl komunista, mluvili o tom, podobně i o Rudém právu a Vlajce, ale uniklo mi to, etc). ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Bylo to snesitelné a koukatelné. Ale jednu věc asi nikdy nepochopím: Proč film o reálných postavách, reálných historických událostech a snažící se v některých momentech o až křečovité vylíčení dobového kontextu buduje klíčové scény na zbytečných smyšlenkách? Např. Zdeněk Štěpánek neoznamoval v rozhlase přijetí Mnichovské dohody (to premiér Syrový). Jo, jsem hnidopich. Vadí mi ten nesoulad mezi křečovitou doslovností, kde postačí autorská licence, a křiklavou nepřesností, kde se diváctvu vnucuje deformace kontextu. ()

Reklama

kocik1 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Na hodnocení je zatím brzy. Ale když on ten Nový vypadá příliš jako Saša Rašilov, důvod, proč je Burian chvíli s knírkem a chvíli bez, jsem nepochopila vůbec. Možná si ho ve skutečnosti nalepoval a mám jen špatné znalosti.... Jak tu už mnozí psali, postavy se pletou a ta podoba k obecně známým hercům je sporadická. Jediný, kdo mě v této podobě naprosto přesvědčil, je Michal Dlouhý. Takže uvidíme... ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Moc pěkné a ambiciózní téma, filmový vizuál, na který je radost pohledět, silné herecké obsazení (Javorský jako Burian je zatím velká výhra), ale celkově mi to zatím přijde příliš akademicky chladné a suché (podobně se mi jevilo i Sedláčkovo České století). Totožný problém mám naneštěstí s většinou obdobných velkých výpravných televizních projektů ČT - nemají "šťávu" a (tudíž) nedokáží náležitě zaháčkovat a vytvořit v divákovi pocit závislosti a nedočkavosti po dalších dílech. Nad Bohémou ale po první epizodě určitě hůl nelámu - na to je její námět až příliš lákavý... ()

Matty 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Přehnané množství postav (oproti Českému století bez užitečných titulků se jmény), z nichž některé jsou v epizodě čistě proto, aby si divák mohl říct třeba „hle, Vančura!“ Namísto toho, abychom se skrze jednu novou tvář dostali k další, probíhá jejich uvádění na scénu dosti nesystematicky a celý díl se drolí do řady epizod, jen volně provázaných motivem arizace filmového průmyslu. Zarámování vyprávění vzpomínajícím Žákem prozatím hlavně rušivé a matoucí. Zahrané a natočené je to na druhou stranu nadprůměrně a oceňuji odvahu tvůrců ukázat, že a) milované prvorepublikové hvězdy byli obyčejní lidé, zbabělí, kolaborující a přizpůsobující se dobové situaci; b) film sloužil Němcům jako nástroj propagandy a navenek nevinná zábava ve skutečnosti nevznikala s tak docela nevinnými úmysly. Jenom čekám, kdy se, jako u Českého století, rozeběhne irelevantní debata nad tím, že takhle to ve skutečnosti nebylo a všichni zúčastnění vypadali a jednali docela jinak. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (4)

  • Kostel, jenž se objeví v epizodě, je kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem. (sator)
  • Arnošt Žák (Ondřej Pavelka) má doma televizor Tesla 4213U „Mimosa“ z let 1964–1965, jenž se vyráběl v Tesla Pardubice. (sator)
  • Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) byl podle epizody donucen přečíst do rozhlasu projev o Mnichovské dohodě. Štěpánkův vnuk, novinář Erik Tabery, vychází z knihy svého dědečka, který píše, že se nic takového nestalo. Večer 21. září 1938 herec ale reagoval na rozhlasových vlnách na ultimátum Francie a Anglie. To potvrzuje i rozhlasový archiv. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno