Snad to nebude tak hrozné (E01)

Mně se první díl líbil, a vyprávění o prvorepublikových hvězdách na počátku dob pohnutých považuji za docela realistické, i když jeho závěr v roce 1953 bude (aspoň pro mne) asi dost smutný. Herecké projevy hlavních protagonistů, zejména Javorského a Dlouhého (Buriana a Štěpánka) jsou výborné. Judit Bárdos (fiktivní postava herečky Krallové) sice moc nemusím, ale vyloženě mi tam nevadí (možná i proto, že nepředstavuje třeba Natašu Gollovou nebo moji oblíbenou Zitu). Ztvárnit Oldřicha Nového už se Rašilovovi nepovedlo tolik jako v případě Buriana a Štěpánka (ale dávám mu šanci) a ani Vančura mě nenadchnul, ale byl tam tak krátce, že jsem si ho vybavila až při přečtení komentářů zde na csfd. Dobrý scénář, docela zajímavé (a mně ne vždy známé) sondy do životů hlavních protagonistů (např. o takovém Binovcovi jsem dosud nic nevěděla; a to, co se dozvěděla, moc kladný nebylo). Příběhy nemuseli (už zase) "rámovat" rokem 68, mě tam ta komparace spíše ruší, než aby sérii nějak buď dramatizovala nebo naopak propojovala... Možná bych se za to měla spíše stydět, než to tady psát, ale pro mě byl Mnichov v jednom zprostředkovaném projevu (nebyl to ten Benešův, co ho ve filmu četl Štěpánek) podán tak racionálně, že by asi úplně lehce přesvědčili i mě - na naši společnou historii s Němci bych asi velice slyšela (s přihlédnutím k tomu, co následovalo, musím konstatovat, že zatraceně bohužel), takže vůbec nevím, zda bych byla nějak statečná nebo jen prostě neodporovala zlu násilím (jako Tolstoj nebo Chelčický), kdybych v té době žila. Parádní výprava, kostýmy (Adinin kožich by se mi moc a moc líbil), sice mám strach, že to celé zase časem nevydržím (jako České století, kde jsem se od Mnichova nebyla schopná dívat), ale zatím jsem zvědavá na pokračování načrtnutých osudů a u sledování vytrvám. Asi díl zhlédnu i znova (zatím trošku lítám v postavách, netuším, kdo z tehdejších filmařů byl komunista, mluvili o tom, podobně i o Rudém právu a Vlajce, ale uniklo mi to, etc). (16.01.2017)

Bylo to snesitelné a koukatelné. Ale jednu věc asi nikdy nepochopím: Proč film o reálných postavách, reálných historických událostech a snažící se v některých momentech o až křečovité vylíčení dobového kontextu buduje klíčové scény na zbytečných smyšlenkách? Např. Zdeněk Štěpánek neoznamoval v rozhlase přijetí Mnichovské dohody (to premiér Syrový). Jo, jsem hnidopich. Vadí mi ten nesoulad mezi křečovitou doslovností, kde postačí autorská licence, a křiklavou nepřesností, kde se diváctvu vnucuje deformace kontextu. (16.01.2017)

Na hodnocení je zatím brzy. Ale když on ten Nový vypadá příliš jako Saša Rašilov, důvod, proč je Burian chvíli s knírkem a chvíli bez, jsem nepochopila vůbec. Možná si ho ve skutečnosti nalepoval a mám jen špatné znalosti.... Jak tu už mnozí psali, postavy se pletou a ta podoba k obecně známým hercům je sporadická. Jediný, kdo mě v této podobě naprosto přesvědčil, je Michal Dlouhý. Takže uvidíme... (19.01.2017)

Moc pěkné a ambiciózní téma, filmový vizuál, na který je radost pohledět, silné herecké obsazení (Javorský jako Burian je zatím velká výhra), ale celkově mi to zatím přijde příliš akademicky chladné a suché (podobně se mi jevilo i Sedláčkovo České století). Totožný problém mám naneštěstí s většinou obdobných velkých výpravných televizních projektů ČT - nemají "šťávu" a (tudíž) nedokáží náležitě zaháčkovat a vytvořit v divákovi pocit závislosti a nedočkavosti po dalších dílech. Nad Bohémou ale po první epizodě určitě hůl nelámu - na to je její námět až příliš lákavý... (15.01.2017)

Přehnané množství postav (oproti Českému století bez užitečných titulků se jmény), z nichž některé jsou v epizodě čistě proto, aby si divák mohl říct třeba „hle, Vančura!“ Namísto toho, abychom se skrze jednu novou tvář dostali k další, probíhá jejich uvádění na scénu dosti nesystematicky a celý díl se drolí do řady epizod, jen volně provázaných motivem arizace filmového průmyslu. Zarámování vyprávění vzpomínajícím Žákem prozatím hlavně rušivé a matoucí. Zahrané a natočené je to na druhou stranu nadprůměrně a oceňuji odvahu tvůrců ukázat, že a) milované prvorepublikové hvězdy byli obyčejní lidé, zbabělí, kolaborující a přizpůsobující se dobové situaci; b) film sloužil Němcům jako nástroj propagandy a navenek nevinná zábava ve skutečnosti nevznikala s tak docela nevinnými úmysly. Jenom čekám, kdy se, jako u Českého století, rozeběhne irelevantní debata nad tím, že takhle to ve skutečnosti nebylo a všichni zúčastnění vypadali a jednali docela jinak. (16.01.2017)