Dárek

Jauvajs. Tenhle dárek mě docela solidně majznul po čumáku. Normálně si na psychopaťárny podobnýho kalibru až tak úplně moc nepotrpím, ale čas od času se vyplatí udělat výjimku. Parádně zinscenovaný a zahraný minimalistický thriller který mě dostal především svým zpracováním a vychcanou hrou na dvě strany. Na jednu stranu rozehrává psychologickou hru kočky s myší, na stranu druhou se divák musí pořád zamýšlet jestli to celé není ve skutečnosti úplně jinak. V tomhle ohledu bravo. Podobných snímků který si umí takhle pohrát z nebohým filmovým konzumentem se v poslední době moc netočí. Jenom snad některý ty místy až hororový prvky a pár primitivních bafaček si mohli odpustit. K danému pojetí filmu a jeho celkovému vyznění to moc nepasuje. No a po pravdě ani ten šokující a nepředvídatelný konec zase až tak šokující a nepředvídatelný není, ale i tak mě to slušně rozstřelilo a jako tip na zneklidňující zážitek to můžu rozhodně doporučit.85% (27.09.2015)

Dárek je snímek, který je s blížícím se koncem lepší a lepší a stále méně vám dovolí odpoutat zrak od obrazovky. Zejména závěr se nese v duchu pěkně hutné pointy, co v divákovi musí nějaký čas zůstat. A ponaučení z Edgertonova počinu? "Nečiň druhým to, co nechceš, aby bylo činěno tobě", případně že karma opravdu existuje..? :) (20.07.2016)

Zvláštně pojaté drama (ostýchal bych se to nazvat thrillerem). Bateman, kterého jsem si oblíbil v komediálních rolích, mě docela rozsekal v takhle vážné roli. Slušné napětí, zajímavě kombinovaný příběh, slušná zápletka. Přitom se v tom fimu zase moc neděje a skoro o všem se jen mluví. O to hustší to má atmosféru. Hodně se mi líbila ta v závěru nezodpovězená otázka. Pokud by někdo chtěl slyšet mou verzi odpovědi, tak: NE. 3.5* (18.01.2016)

„Vidíš, co se stane, když lidem otrávíš jejich myšlenky lží?“ Čekal jsem, že min. závěr mi celý dojem zkazí, ale k tomu nedošlo, právě naopak. Film jsem si užíval už od začátku. Pomalé seznamování se s postavami, klid, pohoda. Pak úvodní setkání, trocha pozornosti a vlezlosti, pak obě v podstatně větší míře, první lež a najednou zlom. Strašně mě bavilo, jak divák tápal, co je vlastně starý spolužák zač, ale zároveň tušil, že se Simon ke Gordovi asi kdysi nezachoval úplně dobře. A jak se stupňuje „přátelskost“ podivína, přibývá chvilek napětí, objeví se nějaká ta lekačka a houstne atmosféra, i díky zdravotnímu stavu hlavní hrdinky (anebo ne?). Poté přijde závěr, skvěle gradovaný pomocí dárků, a člověk je šťastný, že film neskončil jako mnoho podobných žánrovek, ale zaútočil na divákovu empatii. Pár věcí zde trochu drhlo, někdy se film zase snažil být až moc „cool“, ale nic to nemění na tom, že jsem z něho nadšený a hodnotím silnými 4*. „Víš, ty jsi možná s minulostí skončil, ale ona s tebou ještě ne.“ - „Co? Co tím myslíš?“ - „To se jen tak říká.“ (09.02.2017)

Oldboy meets Mientras duermes. Neboli to, co přijde většině lidem zde jako chytré a neočekávané pro mě bylo spíše plnění očekávaných postupů a klišé. Většinově jsem se vlastně nudil a až druhá polovina nabízí něco víc, než jen čekání na očekávané. Problém je, že zmiňovaná druhá polovina staví dvě mužské hlavní postavy do takového světla, ve kterém jsem přestal mít zájem některé z nich fandit. Bylo mi tudíž jedno, co se s nimi stane. Film má pár slušných momentů a celkově není nějakou extra srágorou. Je ale podle mě dost průměrně udělaný a jeho kroky v příběhu jsou vždy dost očekávatelné. 5/10 (04.02.2017)