Dárek

Máte-li rádi psycho-thrillery šmrcnuté tajuplnou zápletkou, ale obracíte oči v sloup při představě, že se na vás vyřítí televizní herecká elita v čele s Casper Van Dienem a Charismou Carpenter, co mají v takto laděných filmech permanentku, v extrémním případě kladivem rozbíjíte vcelku zachovalý dálkový ovladač, jedno řešení bych měl. Zkuste psycho-thriller s o dvě třídy lepšími herci a v kvalitní režii, která ale neustále koketuje s televizními prvky. Scénář má nápady, nepůsobí rutinně, především disponuje příjemně mrazivým tajemnem, kterým si udržuje a zaručuje značný zájem diváka o další dění v příštích minutách, ale prokouknout se dá. Na pozorného a námětově spřízněnými thrillery protřelého diváka si to důmyslné a dílek po dílku budované puzzle moc nepřijde. Filmu hlavně chybí zásadní vrchol. Nějaká fakt extrovní scéna, z níž by se nemohl hned tak vzpamatovat, ale nepřijde. A to ani s gradovaným závěrem, který je oproti tomu, co před ním následovalo, nejslabším úsekem filmu. Celý film rozhodně není tak originální, jak se jeví. Přikázáním "nepokradeš" se Joel Edgerton neřídil a šikovně prostřednictvím svého scénáře vykradl nejméně půl tucet známých filmů, jmenovitě španělskou sračku Zatímco spíš, z níž čerpal asi nejvíc, ale dlužno dodat, že čerpal šikovně a napínavě. Film přes své pomalejší tempo a ne zrovna úměrnou stopáž vůbec nenudí. Kdyby v závěru, kdy se vytasí s na hony předvídatelným rozuzlením, to raději hodil do dramaticky vyostřené roviny, hned bych zvedl hodnocení. Finální pointa nebyla pro mě dostatečnou katarzí. Po mnoha napínačkách a tajemných vzkazech, nejasných darech za dveřmi domu manželů a též nejasných mrdech, jsem čekal šoking námrd. A přišel kokotič výmrd. Ale milý Joeli Edgertone - nenech se od psaní scénářů a režírování odradit. Jsi v tom vlastně poměrně dobrý. Herecké obsazení není vůbec nezajímavé. Tři hlavní role jsou ztvárněny univerzálními herci. Edgerton se obsadil do role vskutku podivínského spolužáka Gorda s tajemnou minulostí, který se za nejasných okolností upne na manželský pár, k němuž je zdánlivě přátelský, ale ve skutečnosti si zákeřně počíhal na toho silnějšího z páru, jímž je jeho bývalý spolužák Simon, který měl u něho letitý vroubek. Ten je k němu maximálně nevraživý, naopak jeho manželka, která měla pro dávné setkání spolužáků ze střední velké pochopení, byla tímto přístupem vůči diváckým sympatiím mnohdy až sadisticky protivná. Rebecce Hall to ve filmu nijak extra neslušelo, divný krátký sestřih fakt nezaujal. Ke všemu ve filmu dostala až nečekaně velký prostor, který znatelně převyšoval nad tím, který měl Bateman s Edgertonem. Jason Bateman, respektive jeho postava, je od počátku vystavěna tak, aby nebudila pražádné sympatie. Bateman je ve své roli solidně odpudivý. A kdo ho zná z komických rolí, bude překvapen jeho proměnou. Však už bylo načase. Drastickým scénám se film úplně vyhýbá. Občas se objeví nějaká ta (očekávaná) lekačka, kterou vystupňuje dramatický hudební doprovod. Nejlépe si film vede v budování napětí postupným hromaděním informací, které se týkají obou mužských postav. Už uprostřed vyvstane dilema, komu vlastně z těch dvou chlápků fandit. To byl šikovný tah od režiséra. Přidat se měl působivější a zajímavější konec. Závěr je koncipován tak, aby si divák domyslel, jak se vlastně ta celá záležitost měla. Nízkorozpočtová režijní prvotina dopadla v podstatě zajímavě. Scénář se bránil schematičnosti, ale také dost často nedokončil co načal, nebo se už k jednotlivým záležitostem, které před diváka předestřel, nijak zásadním způsobem nevracel. Ve filmu je takových nedotažených scén poměrně dost. Stalking, manipulace, pocit ohrožení ve vlastním domě, to je oč tu běží. A to bylo zvládnuto kvalitně. Za vším hledejte hříchy z mládí. 60% (15.02.2016) (méně) (více)