Režie:
Atom EgoyanScénář:
Benjamin AugustKamera:
Paul SarossyHudba:
Mychael DannaHrají:
Christopher Plummer, Dean Norris, Martin Landau, Jürgen Prochnow, Bruno Ganz, Henry Czerny, Natalie Krill, Peter DaCunha, Duane Murray, T.J. McGibbon (více)Obsahy(2)
Devadesátník Zev (Christopher Plummer) se po smrti své ženy vydává z pečovatelského domu na útěk a na sedm desetiletí odkládanou cestu za pomstou. Bojuje se selhávající pamětí, ale má instrukce od přítele Maxe (Martin Landau), kterému podává zprávy o misi, v níž potřebuje získat zbraň a najít muže, odpovědného za smrt jejich rodin v Osvětimi a skrývajícího se pod cizí identitou. Zevovo urputné odhodlání ho vede na dobrodružnou cestu plnou neočekávaných zvratů při hledání toho správného viníka. Napětí, otázky morálky a šokujících odhalení v netradičně pojaté road-movie o stínech nacismu. (APK Cinema Service)
(více)Videa (3)
Recenze (311)
Příběh stárnoucího muže, jenž na sklonku života vezme pomstu do svých rukou, aby našel nacistu, který měl na svědomí vyvraždění rodiny v lágru. Nezvyklá roadmovie, kdy sledujeme neduhy staří, člověka trpícího Alzheimerem a až zázračně dokáže upoutat pozornost, i přes počáteční pomalé tempo. Drama hodně staví na hereckých výkonech, především výtečného Plummera, který dokáže vzbuzovat emoce při každé scéně. Obvykle takovým filmům dávám sedmičku, ale to, co se odehraje v poslední půl hodince, je naprosto neskutečná záležitost a závěr mě naprosto rozsekal. Scénář si zaslouží absolutorium a ještě pár dní ve mně rezonoval…....90% ()
Zdejší vysoké hodnocení vidím jako malou odvahu přiznat tomuto bezpochyby silnému tématu objektivní kvality. Ano, snímek se vyznačuje hodně zajímavým a věrohodným Plummerovým herectvím, zajímavým nápadem a dost možná že i šokující pointou. Ale mimo tyto tři věci tady nesledávám vlastně nic navíc. Z filmu si budu nejvíce pamatovat jednoho poctivého nácka kdesi u kamenolomu. 60% ()
Když máte dopis s instrukcemi, finanční podporu, jasný záměr a nabitý Glock, nebude vám na wiesenthalovské stezce odplaty překážet stařecká demence ani košile s krátkým rukávem.. Egoyan si zkušeně pohrává s napětím i očekáváním diváka (strach ze psů, záběry na sprchu, amplion, vlakové vagóny) a po malých dávkách pouští cyklon B na představy, že život lze dožít ve lži. Škoda jen, že konec (jakési přepnutí z Mementa na Angel Heart) připomínal make-up Jürgena Prochnowa. Podařený, ale přitom ne moc přesvědčivý, a když si ho pak člověk zpětně omílá v hlavě, dojde na to, že by to dost dobře fungovalo i bez něj. Kmet Christopher Plummer podává precizní výkon každou buňkou svého vetchého těla.. ()
Vůbec jsem tentokrát netušil (nechtěl), o čem film je. Takže vendeta, hm. Zpočátku jsem měl pocit, že sleduji obyčejnou cestu za pomstou. Postupně se ale začal děj zaplétat, napětí se stupňovalo a nakonec vše explodovalo. Konec by možná mohl vypadat spektekulárně, ale ve skutečnosti ho vymyslel chytrý mozek - a pomsta očividně chutnala sladce. Plummer je i přes svůj věk stále vynikající! ()
Jdu do plných. Pocit hnusu, který mě ovládl, je na pováženou. Nebudu prozrazovat z čeho všeho konkrétně, každopádně velké, nadčasové téma. Objektivně je film spíše na čtyři, ale jelikož mě nečekaně vtáhl snad v každém momentu, nadsadím. Přestože jsem o něm slyšela, předčil má očekávání a o samotné finále zas až tak nešlo. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (15)
- Aby Jürgen Prochnow vypadal starší pro roli Rudyho Kurlandera, musel být použit speciální make-up. (aporve)
- Když ve filmu hraje Zev Gutman na klavír, slyšíme skutečně hrát představitele hlavní role Chritophera Plummera. V domově důchodců, kde navštívil Kurlandera č. 2 si zahrál "Andante z opusu 25 klavírního koncertu č.1 G moll" od Mendelssohna a v domě Kurlandera č.4 úryvek z "Isoldiny smrti z lásky" z Wágnerova "Tristana a Isoldy". (Klot)
- Počas holokaustu sa väzni koncentračných táborov tetovali iba na jednom mieste, a to práve v Osvienčime. Poradové čísla dostali len väzni vybraní do práce. Ostatní väzni, ktorí prišli vlakom a boli považovaní za nespôsobilých na ťažkú prácu – ako deti, mladí tínedžeri, tehotné ženy, hendikepovaní a starí ľudia – boli poslaní priamo do plynových komôr a zavraždení. Plynové komory boli maskované ako sprchy, aby sa predišlo prípadným vzburám. Tieto obete neboli nikdy registrované a nedostali žiadne tetovanie. To je jeden z dôvodov, prečo je dnes ťažké odhadnúť presný počet obetí. (Arsenal83)
Reklama