Vzpomeň si

Před minulostí se nedá utéct. Ani po sedmdesáti letech. Skvělý Christoper o tom (ne)ví svoje. A tak vyráží. Hledat domnělého vraha, napříč státy. Od jednoho podezřelého, k dalšímu, aby nakonec našel sám sebe. A pohlédl do očí pravdě, na kterou už vlastně zapomněl. Ale zapomínat se nemá a tak konec tohoto filmu ve mně utvrdil naději, že pár takových lidí, by snad mělo ještě cenu hledat. I když je vlastně už rok 2016. (02.03.2016)

Memento s dôchodcami a pre dôchodcov. Pomaly film o pomste a cely cas mi to plahocenie stareho zmagoreneho dedka pripadalo smiesne. Tesil som sa akurat na pointu, pretoze od zaciatku bolo jasne, ze nejaka pride. Neodhadol som ju a o to viac ma potesila. Bola to jedina vec na celom filme, ktora sa mi pacila. Evidentne nie som az tak oldschool fanda alebo ma proste serie Egoyanov pomaly nezazivny rezijny styl. Ale ak za takych 20 rokov vznikne remake s Arniem a Slyom, tak si ho rad pozriem. 5/10. (26.03.2016)

„Příjemnou zábavu s přítelem.“ – „Díky...“ Kdyby se všechny roadmovies točily tak zajímavě, to bych se jim snad přestal účelně vyhýbat. Ale popořadě. Měl jsem vysoká očekávání, ovšem film je předčil. Snímek nabízí vysoce funkční mix žánrů roadmovie, thrilleru, dramatu, ale též komedie. Tvůrcům se zde totiž podařilo velmi dobře skloubit jemný humor s napětím (i díky výtečné hudbě) a divákovou zvědavostí. A práce s jeho očekáváním zde určitě hraje svou roli, i přesto, že tuší, jakým směrem se příběh bude asi odvíjet. A ačkoliv se pointa možná dá lehce předvídat, nemyslím si, že kompletně celá, a to díky její promyšlenosti (zpětné „ospravedlnění“ určitých scén) a originalitě. A faktor náhody není tak brutální, i když (skvěle zahraný) Zev ho občas využije. Pár much by se sice našlo, nejde však o nic fatálního, a já asi mírně nadhodnotím, ale těch slabších 5* rád dám. „Jestli nejste na útěku, jestli není proti vám vedena žaloba…“ - „Na útěku?“ – „Ano, jestli se nevyhýbáte spravedlnosti.“ – „Vypadám snad na někoho, kdo může utíkat?“ (13.07.2016)

Každé ráno si musí vzpomenout, že mu zemřela žena, a posunout se zase o několik šouravých kroků blíže k cíli, jehož splnění jí slíbil na smrtelné posteli. Už jen tohle téma je samo o sobě zatraceně silné. Plummer z něj ale navíc ve své pomstychtivé roli ublíženého Žida ždíme ještě mnohem víc - thrillerového a dost možná i krvavého víc. Drsná důchodcovská revenge jízda, která spiklenecky pomrkává na takové perly hollywoodské kinematografie, jako je např. Vykoupení z věznice Shawshank, Memento nebo Věčný svit neposkvrněné mysli. Beze srandy. (09.05.2016)

Někdy je demence v jistém ohledu soucitná, pomůže zapomenout, že vám někdo drahý odešel, jindy se vám ale postará o parádní - překvapeníííí!! Pěkně temnej thriller na sklonku života si prožil starý Zev, při namáhavé cestě za pomstou, která se tak trochu zvrtla v šokující katarzi, kterou jsem před koncem, z neblahých endových zkušeností, odhadovala spíše na milosrdně-korektní. Nakonec dostal každý to, co si zasloužil a mně nedá, abych nedodala, jakou zvláštní, posvátnou hrůzu nahání nacistické artefakty i po desítkách let... možná proto, že příšera nelidské ideologie stále ještě nezdechla, neboť úcta k ní se předává na další generace bez ohledu na to, kolik tragédií způsobila. Tak tak, někdy je lepší zapomenout, ale pravda se vždycky umlčet nedá, dokonce ani tím, jak se jmenuje... alzheimerem. (27.06.2016)