L. A. - Přísně tajné

Nejlepší policajtský film všech dob. Oscar za scénář se skvěle napsanými postavami a s parádně zašmodrchaným případem nemohl být zaslouženější. Herecké výkony prvotřídní. Nádhera. Jinak sledovat ten film po Spaceygate je ještě zábavnější, ať už jde o jeho manipulování mladého gaye nebo hlášku "Amerika není připravená na mý skutečný já." (06.04.2004)

Řekl bych, že L.A. Confidential by se dalo označit za noirovku, nevím jak se na to budou tvářit zdejší znalci, ale krom barevnosti to k tomuto žánru celkem sedí. V každém případě se však jedná o úžasně odvedenou práci, na diváka z obrazovek přímo dýchne dobová atmosféra a vtáhne jej do děje. Skvělé herecké výkony, úžasný scénář a zajímavý příběh, to už je přeci něco o co stojí každý fanoušek. Jistým způsobem jsem si tenhle snímek zamiloval, ano, jsem okouzlen každou scénkou, přesto se však neopovažuji hodnotit plným počtem, neboť nevěřím, že zůstane v mé hlavě. Poprvné jsem jej viděl asi před rokem a nepamatoval jsem si, až na pár scének, vůbec nic... [TOP 19/16 94%] (11.12.2006)

Noirová detektivka ze staré školy, která si přes množství odkazů k filmům, které definovaly žánr (Občan Kane, Dotek zla, Čínská čtvrť) zachovává svébytný výraz, odpovídající pozdním 90. letům (rychlejší střih, "televizní" spoléhání na detaily tváří). Vzorově semknutý scénář, bohatě využívající paralel a dávkující informace takovým způsobem, aby byl divák permanentě "zaháčkovaný", bych se nebál zařadit mezi ty nejlepší, které byly v post-klasickém Hollywoodu napsány. Přihoďte výtečnou gradaci a bezchybný casting a moderní klasika, jejíž s každým dalším zhlédnutím pouze sílí, je na světě. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Marius, tron, Bebacek, Aiax, Triple H (17.07.2005)

Jeden z těch mnoha výborně obsazených 90kových klenotů. Proč jsem se tomu tak dlouho vyhejbal? Mafiánské filmy prostě žeru a ani detektivky mi nejsou úplně cizí. Ačkoli je film bezesporu výborný po všech směrech, do děje vás vtáhnou především postavy, které hrají do jednoho samé známé hvězdy a samozřejmě výborní herci. V tomto ohledu žádné hluché místo. Tehdy se to zkrátka povedlo a dílo bylo řádně odměněno oscary...nyní můžu potvrdit, že oprávněně. PS : Prostě zbožňuji Kevina Spaceyho s jakou lehkostí tu roli prožívá a dává jí vše...a přitom tak přirozeně. PPS : Nikdy jsem se netajil tím, že Russela Crowea moc nemusím, ale tady je to teda řádnej bouchač ...90% (20.08.2014)

Na počátku stáli tři policisté. Crowův Bud White, tvrdý chlap s dobrým srdcem a utilitaristickým přístupem k řešení případů, snaživec Ed Exley s tváří Guye Pearce hledající morální oporu v Kantovském systému a populární, zdánlivě nezainteresovaný Jack Vincennes, jehož roli stylizovanou na postavu Deana Martina dostal Kevin Spacey. Ztrácíte se už teď? Pak pro vás L.A. - Confidential bude napoprvé asi dokonalou změtí postav, jejich postojů a pohnutek. K hlavní trojici musíte totiž ještě připojit několik bývalých a současných policistů, dvě krásné ženy, jednoho novináře, prokurátora a tajemného milionáře. Každý z nich má v příběhu své místo, každý hraje svou více či méně kladnou úlohu (pokud znáte některou z knih Jamese Ellroye, asi víte, že pravděpodobnější je ono "méně") a pro mě tak nastává v detektivkách ojedinělý moment, kdy i při odhalení některých záporáků nedokážu odhadnout celou zápletku a všechny v ní namočené. Podobných kriminálek se třemi vyšetřovateli, z nichž každý následuje své vlastní stopy, aby nakonec došli ke stejnému cíli, moc neexistuje. (Osobně mě jen lehce mrzí, že se děj točí hlavně kolem rozdílů mezi Budem žijícím podle hesla "účel světí prostředky" a Edem lpícím úzkostlivě na předpisech a zákonech, zatímco mně nejsympatičtější Jack nemá tolik prostoru.) A moc neexistuje ani těch, které byste si mohli pustit vícekrát, a stejně z nich byli stále nadšení. A víte ještě co? Tenhle film má úžasný old school nádech. Není to jen kriminálka ze starých časů přizpůsobená modernímu divákovi, ale skutečně cosi, co mělo potenciál vzniknout i o půl století dříve. Oproti Scorseseho gangsterkám a veskrze jakýmkoliv ceněným kriminálkám let devadesátých po jazykové stránce nesmírně slušný film (slovo "fuck" téměř neuslyšíte), přitom ale s odvahou nasnímat mafiánské vraždy tak, že vypadají uvěřitelně a mají onen podmanivý nádech fotografií pořízených při policejních vyšetřováních v letech třicátých. A když navíc soundtracku dominuje mé oblíbené Ac-Cent-Tchu-Ate The Positive, je o nejvyšší hodnocení právem zaděláno. (02.01.2007)