L. A. - Přísně tajné

Velice pomalé a velice názorné. A velice černobílé (ale ne noir). Z jiné doby, kdy správní skauti ještě mohli napravovat svět a drakovi stačilo useknout sedm hlav, aby bylo všechno na chvíli v pořádku. Alespoň zdánlivě, pro klid svědomí. Že ty hlavy začaly ihned mnohonásobně dorůstat a zaplétat se, až se z různých draků postupně stal jeden propojený moloch, a že svět je na tom o dost hůř, než tehdy byl, se oni ještě nemuseli dozvědět, i když to možná tušili. Snad proto se na rozcestí rozdělili, že nebylo jasné, která cesta může vést k lepšímu světu: stanout v čele L.A.P.D. a snažit se policii zevnitř umravnit, vychovat draka, anebo odjet s bývalou děvkou do Arizony a otevřít si obchod s oblečením, aby se arizonský holky trochu naučily oblíkat. * Well, I don't know how the Arizona girls look like today, but you can for sure see the Rollo Tomasi guys everywhere. Therefore I have a strong faith the girls look just fine. *~ (14.04.2017)

Jeden z nejlepších kriminálních filmů co jsem kdy viděl a jeden z nejlepších scénářů též. Komplikovaný, záhadný, nejasný a přesto ne zmatený a vyznat se v něm se dá s trochou pozornosti také. Pro mě osobně (ač je to velmi podobný film) lepší než Obvyklí Podezřelí, protože ti těžili hlavně ze svého šokujícího konce, tady je vše pečlivě rozkouskováno a tak je celek o kapku lepší. Curtis Hanson natočil skvělý film. Jedna z nejlepších a scénáristicky nejpovedenějších kriminálek vůbec. (22.07.2004)

Parádní noir kriminálka, které nechybí zhola nic a všechno funguje jak namazaný stroj - od atmosféry, parádně vystaveného příběhu, režie, až po herecké výkony. A i když všichni do svých rolí dali ze sebe to nejlepší, mým osobním favoritem je James Cromwell ve své nejspíš životní roli. V době premiéry film lehce doplatil na "syndrom Titaniku", ale to nic nemění na tom, že po právu patří mezi klasiku žánru. 100%. (05.01.2007)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)

Z môjho pohľadu najlepšie krimi aké kedy vzniklo. Tri zdanlivo nesúvisiace príbehy a línie sa perfektne zlejú do jedinej story o cti a spravodlivosti. Ako vždy tu suverénny výkon predvádza Kevin Spacey, Crowe si tu odohral svoju prvú veľkú a zároveň najlepšiu rolu svojej kariéry a milým prekvapením bol výkon Guya Pearcea ktorý potom definitívne v Memente potvrdil, že je tiež pán herec. Čo nechápem, je prečo dostala Oscara Kim Basinger, pretože v tomto filme podala len dobrý a nie Oscarový výkon. (11.08.2004)