Černé Vánoce

Čtyři roky před Halloweenem Johna Carpentera natočil Bob Clark svůj nejlepší film. Významný nejen v jeho filmografii, ale i pro slasher, tedy žánr, ve kterém je skupina nějakých lidí (většinou studentů) postupně vyvražďována nějakým psychopatem. Vražděni jsou většinou nějakými netradičními předměty, hrdinům telefonicky vyhrožují anonymové, je tu často množství záběrů z pohledu vraha… Právě Black christmas je filmem, který tento žánr v podstatě začal. Je tu ale jedno velké ALE. V Black christmas nejde o krev. Všechny vraždy, které se tu odehrají, jsou buď mimo záběr, nebo ve stínu. A není jich zas tolik. Mezi nimi se odehrává docela zajímavý příběh, velmi kvalitní herecké výkony (Margot Kidder, John Saxon…), a velmi zajímavá práce všech lidí, co na filmu pracovali, zajímavou kamerou začínaje, pojetím vraha coby naprosto anonymního šílence (kterého ve filmu nikdy neuvidíte!!!) konče. Tím chci jen naznačit, že všechny škatulky, podle kterých se film řadí do žánru slasher, mají v podstatě pravdu, ale pokud nějaká z těch vyvražďovaček není jen spotřebním zbožím, které vám hned vypadne z hlavy, je to právě tento film. (25.12.2006)

Veľký dom, ktorý je útočiskom vraha, veselý sesterský vianočný večierok a niekoľko farebných dekorácií a zasneženej krajiny spolu tvoria tento preslávený slasher ešte z doby, z ktorej neskôr vzišiel pozoruhodnejší a viac lákavejší Carpenterov Halloween. Táto klasika ma síce lákala už predtým, no ja som dal radšej prednosť Carpenterovmu preslávenému Halloweenu, a urobil som dobre. Black Christmas ma spočiatku zaujal, lenže od cca 30 minúte ma to začalo strašne nudiť a bol som presvedčený otom, kto po celý ten čas vraždí, ale neskôr som zbadal nemalú pravda, z ktorej sa vykukľala zaujímavá pointa s nečakaným koncom, ktorá sa podľa mňa vydarila. Ale to je asi všetko, film sa ani náhodou nepodobá na horor, ale skôr na detektívnu záležitosť a občasným pátraním po vrahovi. Ten vrah nielenže není ukázaný, ale má aj skrytú identitu, takže ho nemôžete identifikovať. Keby som film pozeral v podnapitom stave, dal by som tomu celých 5 hviezdičiek, ale ja som ho pozrel v triezvom stave. U mňa si film nezaslúži veľa bodov, atmosféri som sa dočkal no ale ani to nestačilo, takto len na 60 percent. (23.12.2009)

První čistokrevný slasher, který předběhl Carpenterův HALLOWEEN o 4 roky a dá se říct, že jako první uvedl všechny prvky jako P.O.V. shoty z pohledu vraha, vzdychání a volání (SCREAM) pohromadě, které byly později použity všude jinde a dnes jsou brány jako klišoidní standard. BLACK CHRISTMAS bylo inspirovány klasickou městskou legendou chůvy, jíž chodí výhružné hovory, které přijímá zevnitř domu. Tajemný vrah mluví různými hlasy, a vede rozhovory, kde zmiňuje lidi jménem "Billy" a "Agnes", proložené zvláštním sténáním a výkřiky a násilným, sexuálně explicitním mumláním. Skutečný vrah není nikdy identifikován, ale protože se ve svých bizarních rozhovorech identifikuje jako „Billy“, obecně se předpokládá, že se tak jmenuje. Tvůrci tak správně nic neprozradí a až do konce si hrají s diváckým očekáváním. Jak je film scénáristicky propracovaný dokazuje především jeden znepokojivý detail, který je zásadní pro konec BLACK CHRISTMAS: Billy telefonuje vždy až poté, co někoho zabije. Nedoceněný klenot a jeden z nejlepších slasherů všech dob, který postavil základy všem následovníkům. (15.08.2021)

Možná matka vyvražďovaček, obsahující už v roce 1974 taková subžánrová klišé jako subjektivní kameru z pohledu vraha včetně jeho dýchání či závěrečné nalezení vrahových obětí hrdinkou a její duel s ním, ale taky strašná nuda. Od odpadu ji zachraňuje výborná vánoční atmosféra a oku lahodící Olivia Hussey a prostořeká Margot Kidder, které se hororům nevyhýbaly ani v budoucnu (Hussey - SMRT PODLE POSLEDNÍ VůLE, PSYCHO IV, TO a Kidder - HOROR V AMITYVILLE). Film byl údajně inspirován skutečnými tehdejšími vraždami, ale zároveň jde o zřetelnou variaci známé urban legend "o hlídačce dětí a vrahovi v domě", viz. WHEN STRANGER CALLS. (10.08.2006)

No, tak pro mě trošičku zklamání. Myslím, že tohle je jeden z příkladů, kdy film neobstojí zkoušku časem. Atmosféru to má, místy až dobrou, ty telefonáty jsou fakt parádní, ale na druhou stranu, dneska už jsme přeci jenom zvyklí na trochu větší přímočarost. Dost mi vadilo, že tomu chybí pointa, nějaké rozuzlení, vysvětlení (které bylo obsaženo v remaku). Ono ne že by ten konec byl špatný, ale připadal mi trochu divný. Musím ale pochválit zajímavé postavy, humor a jakousi morální otevřenost, jímž (na svou dobu) oplývá. V remaku mě strašně bavila postava opilé holky, jsem rád, že ji zde hrála má oblíbená Margot Kidder a to naprosto skvěle. (19.07.2011)