Můj život beze mne

Uff toto ale bola nuda. Tešila som sa vzhľadom na obsah a hodnotenia. Ale ono je to vlastne celé dosť nezmysel. Namiesto užívania si posledných dvoch mesiacov života s manželom a deťmi sa mladá pani radšej rozhodne naháňať chlapov, aby mohla podviesť toho svojho, ktorý samozrejme nič netuší... prečo?? Hrozne ma nebavili tie zdĺhavé dialógy a sledovanie ako si hlavná hrdinka dáva robiť vlasy a nechty a spieva do diktafónu. Zvláštne, že za celý ten čas mi umierajúcej akosi neprišlo ľúto. Freeman a Nicolson mali svoj „bucket list“ asi predsa len prepracovanejší. (02.10.2013)

veľmi dojemný a citlivý film, ktoré dokázalo na viacerých miestach rozplakať aj také necitlivé hovädo ako som ja. Príbehy ako ten od susedky Ann, narodeninový od Anninej matky, návšteva otca a podobné veci skrátka nemôžu človeka rozcítiť. Trintignat ako doktor bol skvelý, Ruffalo tiež vynikajúci no najviac ma potešil pre mňa osobne majster vedľajších rolí Molina ako otec . . . nádherný film (29.01.2007)

Smrtelná nemoc je takový oblíbený filmový téma. Většinou se jedná o různý hry na city a ždímačky na slzy. Tady je ten přístup úplně jinej. Hlavní postava svou nemoc nějak neřeší a všem řekne, že jí je akorát občas trochu blbě, protože má chudokrevnost. Takže žádný potoky slz a kulervoucí dojáky se nekonaj. Je to takovej malej, obyčejnej film ze života, ve kterym zazní občas nějaká zajímavá myšlenka. Zároveň je to ale taky trochu nuda. Viděl jsem to na ty 3 hvězdy, ale úplnej závěr s písničkou Alpha - Sometime later mě nakonec přesvědčil, že bych se na to moh někdy podívat znovu. A když už si u nějakýho filmu řeknu, že bych se moh na něj podívat i víckrát, tak dávám obvykle 4 hvězdy... (09.10.2014)

Jako většina musím zkritizovat chování hlavní hrdinky. Některé filmy na toto téma se vehementně snaží z diváků dostat nějakou tu slzičku a autoři k tomu neváhají použít ty nejhorší prostředky (umírající dítě atd.) - tenhle se zase až příliš snažil diváka nedojmout. Ani jeden z těchto "extrémů" není dobrý. Jediná emoce, kterou jsem po celou dobu pocítila byl vztek na sobeckou hrdinku, která vzala zprávu o své nadcházející smrti, jako kdyby se jí obarvilo prádlo v pračce. Nemluvě o tom, že byla nesmírně nesympatická a místo toho, aby se věnovala dětem a dokonalému (!) manželovi, tak si našla milence. Jako celek film není špatný, tu ústřední postavu však lze překousnout jen těžko. (29.11.2012)

Hm... zbyvaji vam 3 mesice zivota, co se da / musi stihnout? Nahrajete dceram narozeninova prani az do osmnacti, navstivite otce ve vezeni, zacnete si vasnivy romanek, najdete pro manzela a deti novou mamu, udelate konecne neco se svymi vlasy... (a nikomu o tom nereknete) Ann se davno smirila s velmi skromnym zivotem ("Mela jsem dite v sedmnacti s prvnim klukem, ktereho jsem polibila") a s podobnym silnym stylem prijala i rakovinu. Nastesti to neni hysterka, ale pomerne inteligentni a odhodlana divka, ktera nedovoli filmu sklouzavat do klise a nesnesitelne melodramaticnosti podobnych snimku. O to se nakonec reziserka Coixet ani nepokousela a s dokonale prirozenou Sarah Polley natocily realisticky (?) pohled na necekany konec zivota cloveka, ktery si nemuze dovolit vsechno zahodit a odjet na cestu kolem sveta. Vse samozrejme jako vzdy vzejde z uveritelnosti postav, v tomhle smeru snad pro film nebyla stastnejsi volba nez drobounka Polley, zvladajici z Ann vytvorit lidskou bytost uz sklopenim oci a par usmevy. Z obrazovky nesleze v jedinem zaberu a sympatie, ktere si dokaze ziskat jsou v zaveru pro divaka... smrtici. "Nikdy sis nemyslela, ze si budes uzivat dest a zvuk listu, jako lide z knih, ktere jsi nemohla cist" (24.10.2009)