Dívka ve vlaku

Dívku ve vlaku jsem vyhlížel pěkně dlouhou dobu, neboť Emily Blunt se postupem času zařadila mezi moje oblíbené herečky. I samotné žánrové zařazení a námět mě lákal. S potěšením mohu po zhlédnutí konstatovat, že film naplnil má očekávání, zaujal mě ve všech ohledech a s klidným srdcem ho mohu hodnotit plným počtem hvězdiček. (13.01.2017)

"Facebook a opilý exmanželky nejdou moc dohromady." Rachel pije, aby zapomněla na to, že pije a všichni společně čekáme na to, až se její výstavní okno zaplní dějem. Pro mne to tedy bylo čekání nekonečné, poměrně nepříjemné a ve finále i naprosto zbytečné. A to nepíšu proto, že jsem se v jednu chvíli ztratil a nevěděl jsem, jestli je zrovna současnost, rok předtím nebo pozítří odpoledne. Ty časy se totiž měnily příliš často, drncání vlakem mě poněkud nudilo a opilá Rachel, dobrovolnická Anna ani znuděná Megan ve mně neprobudily, nezažehly ani nepostavily nic, co by stálo za nějakou tu hvězdu navíc. (27.05.2017)

Stejně jako při čtení předlohy se nelze vyhnout srovnání se Zmizelou. Oba filmy mají noirově ponurou vizuální stylizaci (v případě Finchera jde o signaturu, v případě Taylora spíše o nápodobu), oba ukazují manželství jako životu nebezpečnou hru plnou manipulace, lží a přetvářky (ve Zmizelé s cynickým nadhledem a ironickým odstupem od postav, v Dívce ve vší vážnosti), v obou se střídá více vypravěčů (ve Zmizelé s větší promyšleností). Dívka ve vlaku výrazněji než lehce misogynní Zmizelá cílí na dospělé divačky, které prostřednictvím Rachelina příběhu nabádá, aby spoléhaly samy na sebe, ne na to, co jim říkají a co po nich chtějí druzí. Zvlášť muži. ___ Daní za důrazný pro-ženský apel je stejně jako v knize závěrečné převrácení rolí oběti a viníka, které značně degraduje působivost a zpochybňuje význam předloženého portrétu alkoholičky. Film, stojící více na silných hereckých výkonech než na hrátkách s vyprávěním, je totiž z velké části koncipován ne jako kriminální thriller, ale jako psychologická studie vnitřně nejisté ženy, která hledá ztracenou (sebe)důvěru. Závěr, doplněný oproti knize o nadbytečný epilog, tento pocit studu a viny, zesilovaný v průběhu celého filmu za přispění výborné Emily Blunt, náhle neguje. Podobně jako v mnohých Hitchcockových thrillerech o přenosu viny se ukazuje, že pachatelem byl někdo jiný, než film dosud naznačoval, čímž je v tomto případě ovšem vyřešena pouze kriminální rovina vyprávění, nikoliv ta psychologická, která vyznívá neuspokojivě. ___ Díky grafické návaznosti záběrů a přesně načasovaným střihům se Taylorovi daří navodit dojem plynulosti a propojenosti jednotlivých segmentů vyprávění, potažmo jednotlivých vypravěček. Flashbacky ukazující různě vzdálené epizody ze života Megan zvyšují napětí ohledně toho, k čemu ve skutečnosti došlo. Stejně jako Rachel s pamětí poznamenanou usrkáváním vodky přitom známe pouze fragmenty reality a celkový obrázek si musíme průběžně doplňovat a upravovat na základě nových informací. Stejně jako protagonistka zároveň na základě dostupného kontextu mylně vyvozujeme, koho v některých představách vidíme. Nespolehlivé vyprávění tak nepůsobí jako scenáristický kalkul k ošálení diváka, ale je organicky propojené s duševním stavem a kognitivními schopnostmi hlavní hrdinky. Ve výsledku jde o semknutý a soustředěný film, jehož většina nedostatků (nezvládnutý konec, absence nadhledu, místy melodramaticky křečovitá tragičnost) vyplývá z knižní předlohy, případně souvisí s diváckým očekáváním (ne thriller, ale drama). Jestli vnímáte partnerské vztahy jako cynickou komedii, při které někdy tuhne úsměv na tváři, vaší oblíbenou vztahovkou zřejmě zůstane Zmizelá. Jestli preferujete tragičtější polohu, možná vám lépe sedne Dívka ve vlaku. 80% (06.10.2016)

║Rozpočet $45miliónov║Tržby USA $75,395,035║Tržby Celosvetovo $173,185,859 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $3,810,117║ Tržby za predaj DVD v USA $4,539,536║ dejovo dosť zauzlené až je to roztrúsené, chápem že Tate Taylor to chcel pojať čo najviac prekvapivo ale ten efekt tu nemá až také správne miesto a to správne podanie, ktoré by diváka odpálilo /60%/ (25.02.2017)

Mám podobně laděné thrillery rád. I z toho důvodu jsem hodnocení dal o hvězdičku víš, než by si film vůbec zasloužil. Po většinu stopáže jsem totiž byl rozpolcený v myšlení a nevěděl jsem, co si myslet o ani jediné hlavní postavě, která se ve filmu objeví. Film měl těžký základ v předloze od Pauly Hawkinsové a tak jsem se babral minulostí, přítomností a následně i fikcí a alternativními fakty. Nakonec se ale rozjela poslední půlhodina, která začala mít koule a rozklíčovala mi celou řadu postav, což mě osobně dost uspokojilo. I když jsem to vlastně tipoval tak trošku jinak. Přesto ale musím uznat, že tento film má něco do sebe a i když jsem byl takových 90 minut jak pod alkoholovým oparem, pořád se to vyšplhalo na solidní čtyřhvězdu. (22.01.2017)