The Disaster Artist: Úžasný propadák

Franco si vybral jedinečný příběh jedný woodovsky zábavně špatný kultovky, dobře to pojal (spíš jako poctu než vyložený výsměch), natočil, mistrně zahrál i zpromoval a ještě tím tak znásobil slávu jednoho z dvorních hollywoodských exotů - "all american" Drákuly Tommyho Wiseaua. Nedokážu říct, jestli je lepší vidět dřív originál, tohle, nebo radši jenom tohle, každopádně THE ROOM je teprve tímto definitivně věčný. (20.02.2018)

Srovnání s Burtonovým Ed Woodem, ke kterému se mnozí komentátoři uchylují, je logické a The Disaster Artist z něj v žádném ohledu nevychází se ctí. Jamesi Francovi k mistrovství schází mnohé a ze všeho nejvíc nedostatek imaginace. Není to prostě hračička burtonovského typu a nezmůže se na nic jiného než na parazitování na legendárním propadáku The Room. Není tam nic jiného než mechanické kopírování, přičemž Tommy Wiseau je ztvárněný jako zcela necharismatický a bohužel i veskrze protivný týpek, který při svých výstupech leze divákovi na nervy. Z látky se dalo vytěžit nepoměrně víc. Celkový dojem: 45 %. (31.12.2021)

Ovládl festival v San Sebastiánu, získal hereckého Glóba, jenže tohle věrné ohlédnutí za vznikem vysmívaného projektu výstředního neumětela Tommyho Wiseaua, který dostal nálepku současného Eda Wooda, mě úplně neoslovilo. Absurdita Wiseaua a jeho filmu má samozřejmě velký potenciál, my jdeme nicméně poměrně očekávaně od setkání dvou mužů na divadelních prknech, přes snahu prosadit se v Hollywoodu, vlastní natáčení až k tragické premiéře. Není to o posměšném blbnutí, jde o upřímnou poctu, třeskutou satiru na Hollywood a portrét dvou nerozlučných přátel s vnitřními démony, kteří se neopustili ani v nejtěžších chvílích. Výborným tahem bylo obsadit do role neúspěšného naivního herce Francova bratra Davea, takže o uvěřitelnou chemii je postaráno. Skvělou komedií bych to rozhodně nenazýval, naneštěstí i těch dramatických scén je málo, místy je to hodně sterilní až nudné, z některých pasáží se úplně vytratila dynamika a jakákoliv přidaná hodnota. James Franco stejně jako ve 127 hodinách dokazuje, že náročnější party zvládne. Osvojil si křečovitou řeč těla, ospalý výraz, akcent. Naopak řada vedlejších postav vyznívá až zbytečně. Silné tři hvězdy, čtyři ale nedám. (27.01.2018)

Jediné, čím mě tento film uchvátil bylo sympatické ztvárnění prvního screeningu a závěrečné porovnání okopírovaných záběrů (velmi věrně uděláno). Zbytek bylo jen defilé mně známých tváří (s výjimkou bratrů Francových) a prezentace událostí a myšlenek, ke kterým už jsem stihl dojít vlastním sledováním filmu The Room a čtením střípků z natáčení. Původní The Room je strašně špatně natočený a neskutečně zábavný, prakticky parodie sama o sobě, ať už tím, co se dělo před kamerou nebo za ní. Není se tak čemu divit, že Disaster Artist je nemastné neslané cosi, co není ani dramatem ani komedií, i když se to snaží být oboje. Udělali by lépe, kdyby šli cestou Best Worst Movie. (05.10.2019)

Tommy Wiseau je patrně nejbizarnější filmovej tvůrce všech dob a jeho životní dílo Pokoj (2003) je něco natolik otřesnýho, že jsem v tom objevil jakýsi zvrácený zalíbení. Pokud jste teda Pokoj viděli a přečetli jste si tam všechny zajímavosti, tak tenhle film vám asi nic moc novýho nepřinese. Ale já jsem se u toho docela slušně bavil od začátku až do konce, kde přišlo teda velkolepý finále. Úplně na závěr totiž uvidíte srovnání scén z původního filmu a nově natočený scény z tohoto filmu. A ono se jim to povedlo napodobit naprosto dokonale. Zejména James Franco jako Tommy Wiseau byl úplně přesnej. A jako třešnička na dortu závěrečný titulky s mojí oblíbenou písničkou Corona - The rhythm of the night. Jinak závidim lidem, co se účastnili slavnostní premiéry. To byl asi zážitek, na kterej se nedá zapomenout. 80% (26.01.2024)