The Disaster Artist: Úžasný propadák

Tak trochu parazit - vše dobré v tom filmu je jen doslovnou citací Wiseauova antimistrovského díla, nic navrch dodáno není. Na rozdíl od Burtonova Eda Wooda tu nevzniká jedinečný svět, v němž se zamilujete do nadšení neortodoxního filmaře - jde prostě jen o rekonstrukci pár kultovních scén propojených hodně mizerným příběhem (obzvlášť otravný je Seth Rogen popisující vždy u každé scény Roomu explicitně to, co je na ní filmařsky špatně, protože by to asi jinak divák nepochopil, čímž vysává potenciál opravdové zábavnosti). Dynamika mezi sourozenci Francovými vůbec nefunguje, Wiseau je třeskutě nesympatický a necharismatický a přesto mu má být Greg upřímně oddaný. Jde o ilustraci událostí, o nichž mám nakonec dojem, že byly zajímavější než tenhle film - děj i pointa jsou vlastně ještě banálnější než v samotném The Room. Ne že by mi ten film vyloženě vadil, ale jak říkám - jde jen o parazita na popkulturním fenoménu, kde se tak nějak uspokojivě realizuje to, co každý tuší, že tam musí být. Jde o můj čtvrtý film od Franca coby režiséra a pomalu nad ním lámu hůl. A to ani neřeším, že ten film vypadá ošklivě a že kostýmy a make up herců vypadají strašně uměle - předpokládám, že to je nějaký záměr, který má evokovat původní The Room. I když je to divné, protože The Room těmihle nedostatky moc netrpí, mnohem větší problémy má třeba se zvukovou mixáží a střihem, což tu prakticky není reflektováno a Franco se připravil o možnost zajímavé filmové hříčky. PS: James je ok, ale Dave Franco je opravdu tragický herec. 5/10 (31.12.2017)

Není to moc vtipné. Aspoň pro mě,, protože humor těžící z trapnosti snáším jen těžce a tady ho bylo požehnaně. Snímek je až maniakálně přesný. Jak do detailů napodobovali scény z The Room ještě dokládá děleným plátnem, kdy srovnává originální záběry s předělávkou. Filmaři šli do takových detailů, jako byly třeba stejné šperky hereček. K čemu vlastně takový film, který jen popisuje a nic nenabízí? Motiv podivného přátelství mezi plytkým hezounem Gregem a egomaniackým Tommym mě moc neoslovil. Nebylo to přátelství, ale závislost. Tommy získal obdivovatele, Greg podporovatele. Už z původního The Room vysvítá, že Tommy je nejenom magor, ale i otřesně odporná postava, dětinská, hloupá, sobecká a přitom krutá. A tenhle snímek to akorát potvrdil. (08.04.2018)

Ed Wood měl trumfy: výrazný časový odstup, Ameriku 50. let minulého století (tedy prostor pro Burtonovu stylizaci) a hrdinu, jemuž fandíte. Tommy Wiseau je pouze nesympatický manipulativní ego-podivín (bohužel ale né až tak podivný, že by třeba nosil dámské šaty, nebo neměl přední zuby), kterému se povedl husarský kousek s jedním svérázně špatným filmem. James Franco hraje výborně, ale v jeho filmu nenacházím nic, co by mě ponouklo se k němu v budoucnu vrátit. Lidským plusem je, že si z mimozemšťana Tommyho nedělá vyloženě srandu. Diváckým mínusem je, že je to možná i proto celé trochu nuda... Dave Franco je sympaťák, ale do role Sestera se nehodí, roli měl hrát někdo daleko panenštější, naivnější. Autenticitu trochu ruší i Seth Rogen. Zažít ale původní The Room v napraném kině musí být super zážitek. (02.01.2018)

Jsou možná filmy, o nichž si je lépe číst, seznamovat se s jejich existencí prostřednictvím ukázek, nebo v tomto případě i vidět o nich jiný film, kde se o dotyčném snímku vypráví, než je poctivě sledovat od začátku do konce. Americký film Pokoj z roku 2003, proslulý jako největší kult spomezi hodně špatných filmů, jsem neviděl, ale na základě okamžiků, kdy jsem s tímto filmem měl čest, v čele s tímhle čerstvě zhlédnutým Úžasným propadákem, si ho dovolím pasovat přesně na takový případ. Zábavný a vcelku povedený hraný film o vzniku a úspěchu špatného filmu určitě není špatným nápadem a zaujal mě včetně onoho poselství dosáhnout svůj vytýčený síl až do samotného konce, do výslední podoby, i za cenu, že následek či výsledek skončí trochu mimo původní očekávání. Hlavní postava proslulého Tommyho, který představuje týpka, jakému bych se v reálu určitě vyhl velkým obloukem, mi nebyla sympatická snad v žádném směru, ale přesto mě příběh těch dvou po celou dobu zajímal, jistým způsobem jsem jim v tom svém cílu fandil, celkově se dost bavil a několikrát zasmál i nahlas (nejlepší scénou je za mě rozhodně natáčení „I did not hit her... it is not true... it is bullshit.“, završené vtipným hromadným odříkáním ve studiu). Na druhé straně souhlasím s tvrzeními, které se tu v komentářích často vystkytují, že samotný film kromě strohé historie vzniku a natáčení jednoho filmu spolu s množstvím doslovných replik scén z původního filmu zase s ničím dalším moc nepřichází a o žádnou vyloženě nápaditou podívanou, jakou by divák dle tématu na první pohled mohl očekávat, se skutečně moc nejedná. 4 hvězdičky si ale Úžasný propadák nakonec určitě zaslouží a myslím, že na mnoho scén z něj (v tom pozitivním slova smyslu) jen tak nezapomenu. [75%] (25.03.2022)

Franco je skvelý a Franco 2 ešte lepší, ale natočiť kvalitný film o príšernom filme nie je žiadna sranda. Teda, áno, vo svojej podstate to sranda je, avšak len kvôli spomínanej dvojici a ich chémii, inak je The Disaster Artist jednoduchou prapodivnou komédiou o prapodivnej snímke. Pointa je jasná, no nejde o žiaden prelomový zážitok. Lepšie 3. (09.11.2018)