The Disaster Artist: Úžasný propadák

Jsou možná filmy, o nichž si je lépe číst, seznamovat se s jejich existencí prostřednictvím ukázek, nebo v tomto případě i vidět o nich jiný film, kde se o dotyčném snímku vypráví, než je poctivě sledovat od začátku do konce. Americký film Pokoj z roku 2003, proslulý jako největší kult spomezi hodně špatných filmů, jsem neviděl, ale na základě okamžiků, kdy jsem s tímto filmem měl čest, v čele s tímhle čerstvě zhlédnutým Úžasným propadákem, si ho dovolím pasovat přesně na takový případ. Zábavný a vcelku povedený hraný film o vzniku a úspěchu špatného filmu určitě není špatným nápadem a zaujal mě včetně onoho poselství dosáhnout svůj vytýčený síl až do samotného konce, do výslední podoby, i za cenu, že následek či výsledek skončí trochu mimo původní očekávání. Hlavní postava proslulého Tommyho, který představuje týpka, jakému bych se v reálu určitě vyhl velkým obloukem, mi nebyla sympatická snad v žádném směru, ale přesto mě příběh těch dvou po celou dobu zajímal, jistým způsobem jsem jim v tom svém cílu fandil, celkově se dost bavil a několikrát zasmál i nahlas (nejlepší scénou je za mě rozhodně natáčení „I did not hit her... it is not true... it is bullshit.“, završené vtipným hromadným odříkáním ve studiu). Na druhé straně souhlasím s tvrzeními, které se tu v komentářích často vystkytují, že samotný film kromě strohé historie vzniku a natáčení jednoho filmu spolu s množstvím doslovných replik scén z původního filmu zase s ničím dalším moc nepřichází a o žádnou vyloženě nápaditou podívanou, jakou by divák dle tématu na první pohled mohl očekávat, se skutečně moc nejedná. 4 hvězdičky si ale Úžasný propadák nakonec určitě zaslouží a myslím, že na mnoho scén z něj (v tom pozitivním slova smyslu) jen tak nezapomenu. [75%] (25.03.2022)

Vtipné nahliadnutie do tvorby jedného z najkultovejších filmov. Franco si tu konečne strihol výbornú úlohu. Výborne sa na to pozerá, sú tu skvelé emócie a funguje to. V zásade jeden z tých filmov, ktoré zarezonujú ešte dlho po svojom vzniku a slúžia ako akýsi epilóg k pôvodnému filmu. Nečakal som, že to bude až takto dobré. Takže spokojnosť. (03.02.2018)

Naprosto sterilně odvyprávěné, vršící jednu povinnou scénu za druhou. Oproti knize, podle které byl The Disaster Artist natočen, zde chybí perspektiva Grega Sestera, jež dodávala potřebný kontext in medias res situacím a především poměrně věrohodně interpretovala zdánlivě nesmyslné Wiseauovo chování. The Disaster Artist trpí podobnými nedostatky jako The Room (zbytečné vedlejší postavy, nenavazování scén), aniž by to režie nějak reflektovala, a je mnohem méně úsměvnějším zážitkem než onen hrůzostrašný originál. Oscarové řeči jsou velkou bublinou. (02.01.2018)

Abych parafrázoval Tenacious D "This is not the greatest movie in the world - This is just a tribute!" A že tohle je teda pořádná pocta kultovnímu špatnému filmu The Room. James Franco se pro roli úplně transformoval do Tommyho Wisseaua, a to natolik, že když se spolu v potitulkové scéně potkají, tak Franco působí víc Wisseauovsky než samotný Wisseau. Celé je to fakt zábavná jízda v čele jednou naprosto šílenou, ale fascinující postavou Tommyho Wisseaua, o kterém už jsme si mohli udělat obrázek skrz jeho původní film The Room, a tady máme další dílky do skládačky k záhadě o tom, co je tenhle netalentovaný infantilní neherec vůbec zač. Naprostá bláznivina, ze které jsem nemohl spustit oči. (9/10) (09.01.2020)

Srovnání s Burtonovým Ed Woodem, ke kterému se mnozí komentátoři uchylují, je logické a The Disaster Artist z něj v žádném ohledu nevychází se ctí. Jamesi Francovi k mistrovství schází mnohé a ze všeho nejvíc nedostatek imaginace. Není to prostě hračička burtonovského typu a nezmůže se na nic jiného než na parazitování na legendárním propadáku The Room. Není tam nic jiného než mechanické kopírování, přičemž Tommy Wiseau je ztvárněný jako zcela necharismatický a bohužel i veskrze protivný týpek, který při svých výstupech leze divákovi na nervy. Z látky se dalo vytěžit nepoměrně víc. Celkový dojem: 45 %. (31.12.2021)