Sherlock: Přízračná nevěsta

Sherlock je tam kde patří, mezi drožkami, dýmkou a divným loveckým kloboukem. A aktualizace případů samotných se skvěle hodí i na konec 19 století, navíc alespoň jako divák nečuchám rozuzlení (ne že by bylo nějak extra, ale co). Jenomže Moffat s Gattisem se rozhodly kašlat na stvoření samostatného filmu a místo adekvátního finále narušují čtvrtou stěnu a to příběhu vůbec nesluší, veškeré napětí je pryč a ani pětset padesát oknírovaných Watsonů to nespasí, vážně, tenhle film prostě nemá adekvátní konec a jako takový funguje jenom jako hodinu a půl dlouhej teaser na další řadu. byť je to teaser skvělej. A znovu tam není ani jedna vesmírná vydra s chapadly. (02.01.2016)

Sherlock opět překonal a posunul své hranice... čeho vlastně? Fantazie? Fantastična? Fantasmagorie? Bizarnosti? Překombinovanosti? Jak kdo chce. Já osobně jsem šťastný, že se Holmes & Watson opět vrátili (aspoň po většinu času) k řešení tradičního detektivního případu, k čemuž jsem se modlil po skončení třetí řady, a to navíc případu neobyčejně vzrušujícího, metafyzicky tajemného, jehož rozuzlení je ovšem ironicky úsměvné, 'dívčí válka', hmmm... Každopádně: Časový posun mi udělal velkou radost a návrat do mého oblíbeného 19.století jsem si skvěle užil, i přes časté jemnohumorné pomrkávání na diváka. No a poněkud groteskní konec mi nijak zvlášť nevadil, je to holt BBC Sherlock 3.tisíciletí, ne Doyleův. (14.01.2017)

Jak je Sherlock geniální, tak je i neskromný a ve stylu jeho okázalé nabubřelosti se začíná odehrávat i nová řada seriálu. Tvůrci si uvědomují, jakou ikonu na seriálovém poli stvořili a začínají tak trochu masturbovat sami nad sebou. Nejsem toho velký fanda a už vůbec nejsem fanda oživení poměrně nezajímavého a necharismatického záporáka, s kterým jsme se už jednou vypořádali. Každý ví, že, aby hrdina mohl fungovat, musí mít k sobě pořádného antihrdinu, Moriarty jím u mě rozhodně není. Je to zbohatlý pacholek, jakých je napříč seriály plno, nemám k němu respekt a už vůbec z něj nemám strach. Přijde mi, že v tomto scénáři nemůže skvělé duo Sherlock+Watson jet na plný plyn... 7/10 (04.01.2016)

Možná to bylo tím, že jsem na to dva roky čekala, možná tím, že jsem už od půl deváté seděla ve svetru zachumlaná na gauči s čajem v ruce a netrpělivě očekávala devátou hodinu... Ale jakmile to přišlo, ani jsem se nepohnula. Celých 90 minut jsem bez hnutí seděla a s minimálním mrkáním sledovala tu podívanou. Nemělo to chybu. Ke konci už ty skoky byly takové nahodilé, ale jinak to bych Sherlock, jak ho známe. Geniální, vtipný, nápaditý a překvapivý. 5* (03.01.2016)

65%. Zatím nejrozpačitější díl, který by u mě funkci nalákání na další sérii příliš nesplnil, kdybych se na ní pochopitelně netěšil už dva roky dopředu. Překombinovaný případ, který nebyl v kontextu původní linie moderního Sherlocka nutný a pro další dění prakticky o ničem nevypovídal, byl opravdu jen narychlo psanou nedostatečnou výpní dlouhé čekací doby mezi třetí a čtvrtou řadou. Možná by bylo pro příště lepší zůstat u několikaminutových speciálů a nepouštět se do experimentů, protože ani pokus o transformaci Londýna do doby viktoriánské se příliš nevyvedl, resp. nepůsobí patřičně specifickou atmosférou a pozornost od brilantní výpravy odvádí nepochopitelná (i když jako kompromis vůči absenci času asi tolerovatelná) nepřizpůsobivost tehdejší době třeba v řeči a chování postav. Škoda zbytečné snahy o uspokojení divácké obce, tento díl je fanouškovským kompromisem, na který rád zapomenu a doufám, že tvůrci dál nepůjdou podobnou cestou, která není špatná, nezajímavá nebo bez potenciálu, ale v mých očích chemicky tolik nefunguje a není to asi Moffatův šálek. Abych ale jen nenegoval, tajemnost případu a tradičně dokonalý Moriarty přispívali ke skvělé režii, díky kterým je alespoň Sherlock stále Sherlockem, a tak lze chemickou dysfunkčnost tohoto speciálu považovat za stejně nedůležitou, jako je speciál sám. Škoda, ale zase tolik nehoří a věřím, že příští Sherlock už bude zase tradiční... tedy, tradičně moderní. (02.01.2016)