The Case of the Bloody Iris
The Case of the Bloody Iris
Režie:
Giuliano CarnimeoScénář:
Ernesto GastaldiKamera:
Stelvio MassiHudba:
Bruno NicolaiHrají:
Edwige Fenech, George Hilton, Annabella Incontrera, Giampiero Albertini, Oreste Lionello, Ben Carra, Carla Brait, George Rigaud, Ettore Arena (více)Obsahy(1)
Mladá modelka Jennifer Lansbury a její praštěná kamarádka Marilyn Ricci se stěhují do nového bytu, kde byl předchozí nájemník brutálně zavražděn a jeho vrah nebyl nikdy dopaden. Brzy začíná tajemný zabiják sledovat i Jennifer. Mezi možné podezřelé patří sousedé - a to dravá lesbička, mladý architekt a také starší žena se svým zdeformovaným synem. (Chatterer)
(více)Recenze (23)
Carnimeo neumí obrazově čarovat jako Argento nebo Martino (a trochu mi lezl na nervy častým zoomováním), ale umí pobavit. Iris je giallo odlehčené opravdu vtipnou dvojkou policajtů, napínavé, když jde vrah na věc, nenudící, protože vám každou chvíli podstrkuje jiného možného pachatele, a hlavně Edwige Fenech se prostě neokouká (po kom Tarantino pojmenoval generála, co ho hraje Mike Myers v Panchartech?) a i tady dostává svému zvyku odkládat oblečení, kdy je to jen možné. 70% P.S. Pěkná galerie. ()
Generické giallo, ktoré, netuším prečo, sa tu teší takej pozitívnej odozve. Je to len spleť klišé a povinnej jazdy s nudným príbehom s nezaujímavou pointou, ktorú korení kvantum účelovosti. Jediné, čo zaujme, sú kamera a ako vždy nádherná Edwige Fenech - ale jedno i druhé sú viac menej žánrovým atribútom gialla, takže nič to nemení na tom, že ide o rutinu ťažkého kalibru... ()
Vcelku průměrné giallo, kterých se točilo v Itálii 70.let četné desítky ročně, až to připomínalo pásovou výrobu. Místy je to až cringe, už jenom ta úvodní scéna to celé zabila, kdy svědci netečně koukají do výtahu na brutálně podřezanou dívku a nevzrušeným hlasem to komentují, jakoby zrovna probírali, co mají v Kauflandu za slevy. S logikou si to taky moc nepotykalo, ale to už jsem u giallo filmů zvyklý, i král žánru Argento by v tomhle ohledu mohl vyprávět. Ten ale aspoň uměl vykouzlit pěkné obrazové kompozice a vraždy v jeho podání byly stylové, tady se nic obrazově sexy nekoná a mordy jsou fádní. Punc nějaké exkluzivity tomu dodává jenom Edwige Fenech, jedna z největších hvězd italského filmu první půle sedmé desetiletky, a potěší i George Hilton, který se po roce s Edwige opět sešel. Takový ideální páreček tomu říkám. Hlavně za Fenech, její vnady, které se tu nebojí prezentovat a vtipnou dvojici vyšetřovatelů dávám slabší 3 bodance skalpelem. ()
Tohle giallo stojí samozřejmě na výkonu půvabné E. Fenechové. Maskovaný vrah s rukavicemi a nožem, bílé kosatce, krev. Rozsáhlý bytový dům připomíná gotický hrad, který má místo podzemního labyrintu strojovnu s kotelnou, na něž také dojde. Autoři jako vždy vedou diváka záměrně k různým postavám, co by se mohly ukrývat pod maskou. Hned úvodní vražda ve výtahu napoví, že vrah si svoji práci vychutnává. Jennifer se zoufale zmítá mezi postavami a vzpomínkami a má pocit, že jí nikdo nevěří. Že její obavy bere okolí na lehkou váhu, včetně kamarádky Marilyn, se pro ni stává až nesnesitelným. Solidní kamera, typická žánrová hudba. Temné vrakoviště, ulice plné lidí, co si jdou za svým, a obavy, kdy vrah znovu udeří. Policie si přiznává, že by se měla raději dát k hasičům, jelikož tam by mohla být prospěšnější... ()
Popravdě už jsem viděl rozhodně lepší, propracovanější a celkově kvalitnější giallo kousky. Tohle mě až tak nevzalo. Snímek se drží v červených číslech s úcty hodnými 71%. O to větší to pro mě bylo zklamání a možná i proto jsem od toho čekal mnohem víc. Nic tak extra co bych v jiných giallo filmech neviděl jsem tu prostě nenašel. A tak mi přijde zdejší hodnocení trošku přemrštěné. 2hvězdy pro samotnej film a 1hvězda patří Edwige Fenech pro kterou jsem měl vždycky tak trochu slabost. Suma sumárum 3hvězdy ()
Reklama