Šimon a Matouš jedou na Riviéru

Mám jednu takovou vzpomínku. Červen 1997. Jsem v nemocnici poté, co jsem na kole vrazil do stojícího auta u nás na ulici. Ležím s poraněnou kyčlí na pozorování na dětském oddělení a postupně se sžívám s místními spolupacienty, z nichž podstatnou část tvoří Romové. Sledujeme jednoho večera v herně tenhle film a řehtáme se u toho jak blázni. Toliko nostalgie. Přeneseme se do současnosti – červenec 2023, čirou náhodou při pohledu do seznamu „Chci vidět“ tady na ČSFD vidím, že tenhle film budou dávat na ČT2, shodou okolností zrovna právě dnes. Jdu do toho a… zklamání. Udivuje mě, že národ, který si stěžuje na to, že jiné národy dávají ananas na pizzu nebo kečup a eidam na těstoviny, si sám vytvoří lacinější verzi svých komediálních es, a bez jakýchkoli skrupulí to prodává dál do světa. Smith a Cantafora nejen že vypadají jako Bud Spencer a Terrence Hill, ale celí Šimon a Matouš jsou vystavěni na totožném schématu humoru, totiž na bláznivých situacích a rvačkách. Pravda samozřejmě je, že Spencer a Hill natočili to nejlepší až v osmdesátkách, tedy několik let po Šimonu a Matoušovi, ale drzost tohohle projektu mě nepřestává udivovat, protože třeba Jestli se rozzlobíme, budeme zlí je o rok starší než Šimon a Matouš jedou na Riviéru. Co ale říct k samotnému filmu? Pro Riviéru, jak ligurskou tak francouzskou, mám slabost, neb jsem v těch místech prožil dva orchestrální zájezdy. Zápletka tohohle filmu je ale neuvěřitelně blbá – parta zloduchů je schopna pěšky dohonit ujíždějící maníky v kamionu, což je prostě hovadina i v případě, že to celé nebudu brát moc vážně. Rvačka v marseilleské hospodě je jen samoúčelnost, kterou již zmíněná herecká dvojice S+H natočila dříve i později daleko lépe. Možná je chyba dívat se na tyhle filmy coby dospělý divák. Možná jsem měl zůstat u té projekce z dětství. Možná… já nevím. (1 410.) (08.07.2023)

Šimon s Matoušem nemají žádné peníze a jsou hladoví. Ukradnou tedy kuře, které se bohužel ukáže jako gumové... Prohledají své kapsy, co by tak mohli prodat - a najdou své dva řidičáky na náklaďák. A tak se je pokusí prodat XDD, potkají však muže, který má naprosto neuvěřitelný nápad - chce je zaměstnat jako řidiče... Jenže v tom samozřejmě něco bude... řízná italská komedie, která mě vždy pobaví... (21.02.2009)

"Kdyby nás viděl Fru-Fru, byl by na nás pyšnej." S přehledem odehraná komedie pro mládež, ovšem plná italských narážek na šlapky ap. Zábava našeho dětství, v níž se zakonzervovala estetika středomořského designu 70.let, s ♫ ústřední melodií, která od úvodních titulků tvoří sebevědomou páteř celé "tuningové" komedie. Hlavní dvojice plus stylový pilíř Dominic Barto a cesta do Dakaru jako nastavovaný přídavek. (Se znalostí dějů budoucích trochu zamrazí titulní list Figara se zprávou o evakuaci Francouzů z Phnompenhu) (23.12.2012)

"JDI DO HAJZLU, TY IMPOTENTE, I S TVÝM TÁTOU, TVOU MÁMOU, TVOU SESTROU A TÍM VOLEM, CO TI VYSTAVIL ŘIDIČÁK!" První díl jsem neviděl, ale tenhle druhý je těžká klasika mého dětství (snadno rozpoznatelná podle chytlavého ústředního songu), kterou jsem měl radši než všechny Spencer-Hillovky, které kopíruje. První polovina filmu líčí cestu Šimona a Matouše kamionem na Riviéru a nese se v duchu porušování dopravních předpisů, demolování bezpočtu aut a pošťuchování s neschopnými gangstery (jejich šéf rozdávající pohlavky a přimhuřující oko je BOŽÍ), druhá po příjezdu do Marseille zase přináší klasické Spencer-Hillovské bitky vrcholící finálem na lodi. Dneska už to taková prča není, ale jako malej jsem to miloval. (05.12.2007)

Za mych detskych let tento film bezel v televizi kazdy rok a ja jako maly capart z toho mel obrovskou radost - a vzdycky jsem si myslel, ze to jsou Spencer s Hillem (coz ovsem byl nejspis zamer). Ovsem po roce 2000 oba snimky se Simonem a Matousem po hrichu takrka zmizely z obrazovek a marne je vyhlizim v programu. Predevsim tento dil mam moc rad :-( (25.12.2007)