Kimi no na wa.

A to už jsem málem zanevřel na člověka, o němž jsem byl přesvědčen, že zažívá postupný úpadek tvůrčích sil a míří nevyhnutelně na dno umělecké propasti. Pakliže si lze vysvětlit všechny Makotovy tvůrčí nezdary posledních let utápějící se v matnosti a vyšeptalosti tím, že si jen šetřil a sbíral síly na tento skvost, budiž mu tyto nedomrlosti odpuštěny a nadšeně poplácán po zádech. To, co jsem od něj čekal, jsem přirozeně dostal i nyní: vycizelovaná vizuální stránka, plynulá animace, západy slunce a malebné oblohy hraničící s kýčovitostí, spousta záběrů na vlaky, plno melancholie a vynikající hudba, byť tentokrát v podání mých oblíbených Radwimps; to vše ovšem nyní ruku v ruce se zajímavou zápletkou, která ač zdaleka není kdovíjak originální a kdekdo by ji mohl označit za směs nejrůznějších anime klišé, je zpracována nadmíru zdařile a nabízí nejrůznější interpretace příběhu, čímž v divákovi film silně doznívá i po zhlédnutí. Je to hravé, milé, vtipné, ale netlačí to prvoplánově a hloupě na city. Je to typicky makotovské, všechny jeho trademarky jsou tu a ve vysoké míře, ale zároveň je to svébytné a v kontextu Makotovy tvorby nezaměnitelné dílo. Je to eintopf, který balancuje na tenké hraně povrchní líbivosti, kdy v něm lze vidět jak pouze audiovizuálně podmanivou příběhovou patlanici, tak mnohovrstevnaté dílo, jež vás nenechá ani na minutu v klidu a bude ve vás rezonovat delší dobu – a Micuha a Taki si mě jasně přetáhli k sobě na tu druhou stranu. Po hodně dlouhé době konečně jeden hype, se kterým souzním a na jehož vlně jsem se taky nechal svézt. Malé bezvýznamné plus za to, že mě Šinkai donutil si po devíti letech koupit jak nějaký film na DVD, tak jeho soundtrack. A menší mínus za to, že jsem se tím fenoménem nechal semlet opravdu drtivě a nedokázal odolat vypláznutí nechutného množství jenů za návštěvu tematické kavárny a koupi hromady blbostí typu bločky, propisky a pohledy. Takový drzý film! (Viděno v Tóhó Cinemas Nidžó, Kjóto, 11/2016.) (20.10.2018)

Nejlepší Šinkaiův celovečerní film a rozhodně jeden z nejlepších animovanejch filmů 21 století. To přirovnání k Life is Strange je docela dost na místě ( Časově nekoherentní svět, předzvěst pomalu se blížící katastrofy ). Doufám, že se v příštím filmu Šinkai už ale tématicky pohne dál. Téma odloučení na pozadí platonické lásky je sice fajn, ale už by to chtělo změnu. A nebo ne? (26.06.2017)

Ano, jistě se najde dosti podobných námětů. Asijská kinematografie, a nejen anime, je jimi až protkaná. Dalo by se najít i dost zdrojů inspirací. Ať již v tvorbě jiných, či přímo v Šinkaiově. Myslím ale, že srovnávání zde není na místě. Zde je to... jiné... Pokud se dokážete od srovnávání oprostit, dostane se vám nádherného až dech beroucího snímku. Detailní, propracované, vtipné, něžné, romantické, dramatické, uvěřitelné, úžasné a zapamatovatelné. Do nejmenšího detailu. (04.11.2018)

Vůbec mě to nebavilo asi někdy v půlce jsem byl už uplně otupělej, ještě víc než klasicky a bylo mě to celý u prdele, a ty časový paradoxy jak píše strejda dadel jsem nepobral. Alespoň jsem si procvičil svou japonštinu. Jak tam asi po desátý začala hrát ta otravná hudba měl jsem chuť zavolat dělostřelectvo. (30.01.2019)

Parameter: Kométa. Aktéri: mládenec a slečna. Dej: Navzájom sa meniace identity. Ako spieva Vladimír Merta: "To proto, že ve mně spí žena, to proto, že v Tobě se budí muž". Príčina deja: Sen. Hračky s pojmami, slovami, identitami i časom. Prostriedok zmeny: saké vzniknuté nakvasením rozžuvanej ryže zmiešanej so slinami. Dedina vs. veľkomesto. Príroda a technológie. Čaro prírodnej i mestskej kaviarne. Útrapy života na vidieku, kde každý pozná každého. Slasti megapolisu a jeho vzťahovej anonymity. Tajomná, ťažko dostupná svätyňa v objatí hôr. Sladkobôľne nápevy nasladkastých melódií, prekvapivo funkčne slovami posúvajúcimi, vysvetľujúcimi i umocňujúcimi dej. Parameter: Láska. Aj tá zdanlivo nemožná možno raz nájde svoje meno. Krásna animácia. Komplikované peripetie časom i priestorom. Dobrý pocit. Nielen pri konci. (05.08.2021)