Pohádky pro Emu

Už v prvním filmu Zejtra napořád od Rudolfa Havlíka jsem si všiml záblesků velmi pěkných filmových momentů a potenciálu, bohužel to ale nedrželo pohromadě a scénář byl vyloženě slabý. Pohádky pro Emu už jsou ale úplně na jiné úrovni a ze snímku mám fakt radost. Návštěvu českých filmů v kinech pečlivě zvažuji, nicméně už trailer mě velmi zaujal a po zdejším hodnocení jsem neváhal. Film je opravdu pěkný a umím si představit, že se z toho časem může stát třeba i částečně česká pohodová klasika na Vánoce, je to přesně takový ten sympatický typ filmu pro celou rodinu. Občas to pobaví, občas to i lehce dojme a na české poměry je to více než nadprůměr po všech stránkách. Byla tam vidět určitá inspirace ze zahraničních snímků, mě osobně to však nijak nerušilo. Krom toho Geislerové i Vetchému role opravdu báječně sedly. Za mě určitě palec nahoru. (24.11.2016)

Jak vidím slovní spojení „romantická vánoční komedie“, je mi většinou hned jasné, že to dopadne strašlivě. A tohle je právě jedna z těch mála výjimek, které potvrzují pravidlo. Rudolf Havlík to výborně zvládl jako scenárista i režisér a herci v hlavních rolích využili potenciál dobře napsaných postav na jedničku. Dokonce ani ten product placement z toho moc netrčí. Nejlepší český mainstreamový film roku, rozhodně lepší než Teorie tygra či Bezva ženská na krku. (27.12.2016)

Voilà, další poklad mezi českými filmy je na světě. Přichází nečekaně, bez velké reklamy, zato s vynikajícím a dojemným příběhem a s trojicí, která to herectví rozhodně nešidí. Aňa, Ondřej a Ema ve filmu, který dojme... a to víc, než jen tak zlehka. Pohádky pro Emu se prostě povedly. Podívejte se na to, budete překvapeni. Fakt. (20.01.2017)

Co tenhle film postrádá na vtipu, to nedohání v napětí ani romantice a bohužel ani v elementární logice. Banální a nedůsledný scénář, krkolomný a vykonstruovaný, nesmyslné obraty v ději a jednání postav, nelogické situace (nechci to všechno vypisovat, třeba castor tu má komentář, se kterým úplně souzním), absence motivací téměř u všeho, tomu poplatné toporné herectví, bezduchá, nevnímavá kamera jako z televizní reklamy, a kvanta a kvanta nevyplněného prázdna kolem několika základních klišé a holých tezí z toho spolu s dětským hrdinou, ztraceným zvířátkem (které absurdně dlouho nikdo nepostrádá) a citově vydíracím tématem dělají z filmu tak akorát adepta na amerického oskara za zahraniční film. Zvlášť když se do toho zaplete téma imigrace. Američané si ostatně o schopnostech cizinců z východní Evropy točit dobré filmy myslí své a tenhle kousek je z té arogance fakt nevytrhne. Nejspíš je to od nich charitativní soška Oscara (jako sorry, ale mám docela právo se ježit, když už jsem si s tímhle počinem odkroutila dvě hodiny). Proti nepřirozenosti a šustění natáčených scén ve vakuu emoční i sociální inteligence a uměleckého citu se ve mně štětila každá buňka. Bhúúúffrf. Kdyby do sebe někdo prostříhal s béčkovými českými herci ne moc dobře přetočené scény z KOLJI a Pretty Woman, dostal by i bez úprav ve scénáři stoosmatřicetkrát lepší romantickou komedii a charismatičtější film, než za co se vydává tahle mdlá těžkopádná a hloupá šmíra. Zápletky, dialogy, vtip a spád děje v Ulici jsou proti tomuhle filmařskému amatérství rajský balzám na duši. Humorné to chvílemi bylo dost, pro otrlé (třeba když se Vetchý chová jako instruktor operačního týmu FBI a nutí Geislerovou zkoušet si nahlas opakovat, jak se jmenuje a kde pracuje, aniž by to ovšem byly smyšlené údaje k zapamatování. --- Nebo celá ta nesourodá vložená epizoda se ztraceným morčetem, co ho nikdo moc nepostrádá a nehledá, dokud nevkusně a cynicky nechcípne jako ten pes v písničce, kterého praštil řezník paličkou), já se ale postiženým filmům smát nemůžu, jen mě ta nejapnost bolela víc než obnažený zubní nerv. Je mi to líto, ale na tomhle pokusu nebylo prostě dobře nic, trčí z toho sada nesourodých utkvělých záměrů, tupá snaha a naprosté analfabetství stran existence filmařských, uměleckých a vyprávěcích postupů, nulový talent a totální podcenění práce na uvěřitelné esenci, plynutí i faktických detailech příběhu, a to není dobrý výsledek. Režisér je možná hodný člověk, ale nemusel by se to nutně pokoušet sdělovat filmem. *~ (18.12.2017)

Naprostý vrchol české filmové tvorby. Kouzelný příběh jedné trojice, který dokáže vykouzlit úsměv na rtech nebo naopak snadno dojmout k slzám. Lecco sice šustí papírem, některé dialogy vypadají napůl strojeně scénáristicky, napůl improvizovaně, samotná dějová kostra s několika komickými rozhodnutími působí poměrně zvláště, ale co naplat když je to tak skvěle natočené a zkrátka to od začátku až do konce šlape jako švýcarské hodinky a nenudí ani minutu. Ten moment, kdy Ondřej Vetchý poprvé uvidí Emu je nezapomenutelný! A spolu s Aňou Geislerovou nejlepší herecký pár, co jsem za dlouhou dobu viděl...10/10!...[29.11.2016_Cinema City_Plzeň Plaza] (29.11.2016)