Paterson

Filmová poézia a krásna oslava obyčajného partnerského života... Aj keď sa tu na prvý pohľad nič také svetoborné neudeje, celý film pozostáva totiž zo 7 dní, v ktorom obaja aktéri žijú len takým obyčajným, bezproblémovým životom a jedinou vzrušujúcou udalosťou je, keď Paterson odzbrojuje v bare útočníka, no i tak je snímok nesmierne obsažný a hutný. Krása sa tu skrýva v jednoduchých detailoch, ktoré spočívajú v napohľad banálnych udalostiach, ktoré partnerov obklopujú alebo v ich gestách a prejavoch lásky. Tie v doprovode s poéziou, ktorú si hlavná postava píše, vytvárajú jedinečnú, vťahujúcu atmosféru a výsledný optimistický dojem. Z filmu srší taký príjemný pozitivizmus, že som normálne dostal chuť nejakú tú básničku napísať aj ja. Samozrejme bez veršov. 85/100 (27.03.2017)

Každodenní život člověka, který má zalíbení v poezii a prožívá pravidelný rutinní den co den. Vstane, jde do práce, naslouchá lidem kolem sebe, večerní venčení končící mezi štamgasty. Paterson je vlastně obyčejný autobusák, o kterém se během filmu nic nedozvíme krom toho, že je neskutečný pod pantoflák s velkou trpělivostí. Během filmu jsem si říkal, že jde o nejméně zajímavou postavu, která postupně začne nudit a mnohem více mě bavili lidé, které potkával během týdne, včetně naprosto dokonalého psa. Postavy během filmu neprojevují moc emocí a zda samotný Paterson ty své vkládal do veršů, toď otázka.Film není nudný, ale děj je prakticky od začátku do konce stejný, bez jakéhokoli zvratu a závěrečná pointa mi byla buď skryta a nebo žádná není......6/10 (17.01.2017)

Pravdou je, že o Patersonovi by sa dalo napísať veľa vecí. Jednak je to film snažiaci sa o poetickú nôtu a darí sa mu to nad rámec dobre. Príbeh rutinného života obohateného o básne tvorené ako niečo všedné, v sebe nesie drobné prepojenia každodenných situácií a vytvára komplexnú mozaiku vzťahov, barov a básní. Driver vo svojej úlohe presvedčivý a sympatický - Farahani je to povestné dokonalé dievča, ktoré si vysnívate a máte ho v mysli vždy, keď zaznie slovo láska no a pes je len takým doslovným prepisom vzťahov medzi mužmi a ženami. Ide kam chce a pán ho musí následovať. Ničí systematicky záľuby svojho majiteľa ( zošiť s básňami), napráva niečo k obrazu svojmu( poštová schránka). Pritom je to celé tak krásne, uvoľnené a úsmevné, že som sa musel celý film usmievať od dobrej nálady. Spojenie dvoch rebelov( z Moonrise Kingdom od Wesa Andersona) do tohto filmu pridáva novú interpretačnú líniu medzi tvorcami nezávislákov. V zásade nemám výhrady. Pre mňa skvelý film a jeden z Jarmuschových Topov. A to že je tam japonec, ktorý tomu celému dá nejaký zmysel, je len čerešnička na torte. (27.01.2017)

Úžasně obyčejný film o obyčejném životě jednoho mladíka. A přesto že je to film vlastně úplně o ničem, tak je to vtahující a zajímavé. Poezii jsem nikdy neholdoval, ale poslouchat Driverovo básnění mě bavilo až do konce. Celé se to nese v příjemné nevyhrocené atmosféře s jemnou symbolikou a pokud bych si měl vybrat pro film jeden přívlastek, bylo by to slovo "relaxační". Adam Driver předvádí skvělý civilní výkon a i přes jistou obrazovou ponurnost a celkovou melancholii jsem z filmu cítil něco hodně pozitivního. Aha! (14.01.2018)

Carlos William Carlos: „No ideas but in things.“ Trochu mě překvapuje, že tu nikdo nezmiňuje americké civilní básníky, jako jsou William Carlos Williams (skutečnému městu Paterson věnoval stejnojmennou rozsáhlou báseň, z které je i výše uvedený citát, který ve filmu zazní z úst rappera v prádelně), Wallace Stevens nebo Frank O’Hara, protože film je v podstatě poctou jejich dílu. A jejich knihy jsou ve filmu několikrát zcela úmyslně v záběru. Autorem básní použitých ve filmu je básník Ron Padgett, čtyři básně jsou starší - Love Poem, Poem (I’m in the house), Glow, Pumpkin - a další tři - Another One, The Run, The Line - napsal přímo pro film. Autorem básně Water Falls je sám Jarmusch. Paterson je o poezii každodenního života a kráse všedního dne. Sedm dní v týdnu, každý je stejný, každý je jiný, každý je krásný. Co je neobyčnějšího, než žít obyčejný život, dělat obyčejnou práci a psát při tom obyčejné básně? Patersonových básní podle mě na konci vůbec není škoda, protože to byly básně psané na vodu a sám básník to věděl. Básně není ani tak podstatné číst, jako je důležité je psát! Dokud budeme psát básně, budeme žít. Jak říká v jednom rozhovoru sám Jarmusch: „I love poets because I never met a poet that was doing it for money.“ (03.08.2016)