Rio Bravo

Rio Bravo vzniklo na popud Johna Waynea, který poté, co uviděl snímek V pravé poledne, toužil natočit jeho pravý opak. Nelíbilo se mu totiž, že hlavní hrdina v podání Garyho Coopera celou dobu žadoní o pomoc místo toho, aby se zlu postavil čelem a sám. Přizval k sobě Howarda Hawkse, se kterým už v roce 1948 natočil Červenou řeku a pustli se tak do "chlapácké" předělávky původně "srabáckého" filmu. A za sebe musím říct, že výsledek je nevalný. Wayne samotný se svým hereckým uměním vyrovná maximálně tak svému klobouku a snaží se na sebe strhnout pozornost drsným pohledem a nepopiratelným charismatem. Proč ne, takový byl vždycky, záleželo jenom na režisérovi, jak toho dokáže využít. "Vévoda" tedy statečně odolává nabídkám o pomoc před číhajícími padouchy a spoléhá se pouze na pomoc ožralého kovboje a starého ukecaného dědka, který má potíže trefit dveře. Opět nic proti, ale když se polovina filmu odehrává v jedné místnosti se stále se opakujícími dialogy a situacemi, dostaví se nuda a nezájem. Když se ještě jednou vrátím k Pravému poledni, dochází mi, že tam jsem hlavnímu hrdinovi opravdu fandil a rozuměl jsem mu, protože se choval lidsky, asi jako každý z nás. V Riu Bravu se všichni chovají jako karikatury. A takové westerny nemám zrovna v lásce. (10.06.2010)

John Wayne v typické roli chlapáka, který si stojí za svým, i kdyby ho to mělo stát krk a v netypické roli stydlína, kterého uhání jedna pohledná, ale i dost neodbytná, hazardní hráčka. Tentokrát vsadila na divokou kartu, protože Wayne se coby objekt milostné vášně pod jejími ataky téměř červená, ale, jak se říká: Kdo nehraje, nevyhraje. _____ Western stojí na dialozích, nevtíravém humoru i na nenápadných gestech a náznacích. Deanu Martinovi jsem těžkou kocovinu a bolestivé střízlivění po dvouleté chlastací jízdě uvěřila do posledního zachvění jeho alkoholem roztřesených rukou. /25. 8. 14./ (25.08.2014)

Westerny mám rád (hlavně ty od Sergia), ale tenhle mi (z počátku) nějak nepadl do noty. Akce skoro žádná, keců až moc a postav jak na Orloji. Postupně se to ale začalo zlepšovat a finální přestřelka mě utvrdila v tom, že bych filmu moc křivdil, kdybych mu dal jen 60 %, proto mé hodnocení navyšuji, ale i tak musím napsat, že tohle je jeden z těch slabších westernů. Nic moc hudba, nic moc výkony, ale za to skvělá kamera a jak už jsem řekl, skvělá finální přestřelka. Takže jo, takových 70 % ještě dám, budu shovívavý… ;-) (30.07.2011)

Mám ten film rád už od dětství (proto plný počet). Pravda, nyní mi John Wayne připadá až moc správňáckej, ten stařík až moc komickej, ten Ricky Nelson až moc jak rychlošípackej atd...., ale beru to tak, že to k tomuto žánru a k té době v které vznikl patří. A ta písnička (Just my Rifle, Pony and me) je bezchybná stále. (24.07.2010)

Dodnes jedna z nekrásnějších a strhujících balad o pravém přátelství, kterému je lhostejno, jakými chybami trpí jeho nositelé. Co postava, to osobitý a přesto zcela pravdivý charakter. Co postava, to herecká hvězda nejvyššího kalibru. Jenom chudák John Wayne nedostal tu opileckou roli, po které tak bažil tuše, že právě ona by mu mohla poskytnout nejvíce hereckého prostoru. Holt, Dean Martin byl jak známo dokonalým alkoholikem i ve skutečném životě. (30.03.2005)