Režie:
Dan TrachtenbergKamera:
Jeff CutterHudba:
Bear McCrearyHrají:
John Goodman, Mary Elizabeth Winstead, John Gallagher Jr., Douglas M. Griffin, Suzanne Cryer, Bradley Cooper, Frank Mottek, Sumalee MontanoObsahy(2)
Jednu chvíli jedete v autě, pak to do vás z boku napálí nějaký idiot a vy se probudíte pomlácení, ale živí v podzemní kobce, kde vám neznámý podivín řekne, že jste právě vyhráli hlavní cenu v životní loterii. Onen neznámý podivín (John Goodman) se jmenuje Howard a je to zkušený „Prepper". To jsou lidé, kteří tuší, že jednoho nepříliš krásného dne přestane fungovat svět, a tak se na to připravují. Například Howard si postavil a komfortně vybavil podzemní bunkr. Výhra Michelle (Mary Elizabeth Winstead) spočívá v tom, že ji našel ve vraku havarovaného auta a přesunul do svého krytu krátce předtím, než na Zemi plnou silou udeřila gigantická katastrofa, která zničila veškerý pozemský život. Emmett, jeho kámoš, který mu se stavbou pomáhal (John Gallagher), a Michelle jsou podle všeho široko daleko jediní přeživší. Škoda, že je venku kontaminovaný vzduch a nejde to proto ověřit. Michelle ale téhle teorii příliš nevěří. Howarda považuje za magora, který ji unesl a pod za vlasy přitaženou záminkou ji chce udržet ve sklepě. Jenže důkazů, že má tenhle apokalyptický vizionář pravdu, se postupně objevuje víc a víc. Stejně jako dokladů toho, že Howard je fakt pořádný magor... (Cinemart)
(více)Videa (12)
Recenze (892)
Typický příklad toho, jak dokáže název zkurvit celý film. Jako ne, že by byl jinak poměrně omletý devadesátiminutový slovní gangbang mezi Jeníkem Dobrákem, jakousi uvědomělou a cílevědomou americkou kravkou a podivným kokotkem v kšiltovce do trojky nějak zvlášť zábavný, inovátorský nebo převratný. Ale takhle se celé to základní konstrukční „mystérium“, je-li Jenda jen obyčejný otylý úchyl nebo zdravě paranoidní a předvídavý scifista, ubírá směrem k prdeli už při torrentovém nákupu vstupenky do první řady na sedačce v obýváku. Je to totéž, jako byste děsně tajemný horor o sterilně kýčovitých rodinných hodnotách, správňáctví za každou cenu a ukrutně pevném přátelství mezi umělohmotnými zbohatlickými fracky s totálně nepředvídatelným rozuzlením nazvali Cloverfield 90210, a v posledních deseti minutách by se tam naprosto, ale naprosto překvapivě náhle zjevil Brendn Volš a začal moralizovat. Takže se v tomto případě jedná o hodinu a půl dlouhé, fádní a místy až otravné čekání na dvouminutový záběr mimozemského kombajnu, z něhož čouhá hadice od hovnocucu a dělá „vžžžžžžm“. Zahrané je to však opravdu famózně. Ale to i každý televizní projev maďarského Jánošíka, samozvaného spasitele, bezelstného a poctivého miliardáře Endyho Babitche o tom, jak to s námi myslí dobře. ()
Jistě by bylo podnětné rozebírat (virální) marketing filmu, osmdesátkové popkulturní odkazy a design (John Hughes), pozici Michelle mezi jinými soběstačnými ženskými postavami poslední doby, reflexi sílící společenské poptávky po autoritativním lídrovi nebo podrývání star systému obsazením Johna Goodmana do trochu jiné „taťkovské“ role, pro mě jde ale v první řadě o učebnicově vystavěný thriller, který důsledně zužitkovává veškeré informace poskytnuté v rámci jeho uzavřeného světa. Prakticky každý prvek, ke kterému je delším, detailním nebo hlediskovým záběrem navedena naše pozornost, lze označit za kompozičně motivovaný, ačkoli se třeba zprvu zdá, že má sloužit jenom k pobavení (infantilní koupelnový závěs s kachnou). U objektů, které se vracejí do hry s větším časovým odstupem, jsme navíc před jejich zapojením do děje nejprve slovně upozorněni, že na ně nebylo zapomenuto, aby jejich následné využití nepůsobilo jako deus ex machina (lahev s alkoholem, kterou Michelle na začátku při opouštění bytu bere ze stolu, později se o ní zmiňuje Howard a její hvězdný okamžik přichází těsně před koncem). Význam rekvizit zároveň není stálý a kupříkladu dívčí časopisy nás nejdříve upozorňují, že Howard zřejmě ztratil svou dceru, později se mění v součást zinscenovaného divadla (aby byla posílena iluze, že Michelle je jako Howardova dcera) a nakonec ve zdroj důležitých informací pro přežití. Každý dílek skládačký je dříve či později odůvodněný a je tak příznačné, že i skládání puzzle se z kratochvíle hrdinů změni ve znepokojivou nápovědu pro diváka, když Emmett dvojznačně upozorní, že pár dílků ještě chybí. A skutečně – v dané chvíli ještě neznáme celou pravdu, jak vzápětí vyjde najevo, čímž bere za své krátká nedramatická mezihra, během které zdroj ohrožení zdánlivě číhá jen venku. Podobně zneklidňující podtext má hra s hádáním slov, kdy je využito omezení vyprávěcího hlediska na Michelle – nevíme tudíž, co doopravdy ví Howard a stejně jako jeho dva „adoptivní potomci“ nedokážeme určit, zda stále hraje, nebo jim škodolibě říká pravdu. Zdánlivě zdržující scéna, ve které se Emmett a Michelle baví o svých promarněných životních šancích, je pak pro vyznění filmu naprosto klíčová a zejména jí Ulice Cloverfield 10 vděčí za emocionálně velmi silné a přitom – stejně jako celý koncept, na němž je zápletka založena (tři lidé v bunkru, z nichž minimálně jeden něco temného tají) – očistně jednoduché finále, které dává rychle zapomenout na zbytečně spektakulární (a úhlednou uzavřenost světa, v němž jsme se dosud nacházeli narušující) vyvrcholení. 85% ()
Při zpětném pohledu nepůsobí snímek tak chytře, jak se během sledování tvářil. Jeho scénář totiž dlouhou dobu svádí k očekávání nějaké mystifikační pointy a la Sexmise a zatím... Film je zajímavý tím, že během své stopáže dokáže, podobně jako chameleon mění barvy, měnit žánry, ve kterých se pohybuje. Nejde o to, že by se v něm prolínaly různé žánrové prvky, on prostě chvíli funguje jako čistokrevný horor, aby se na jiném místě změnil v psychologické drama izolované skupinky lidí, o kus dál je z něj nefalšované sci-fi a jinde zase thriller o střetnutí s vyšinutým zločincem. Mimochodem, hlavní hrdinka má vážně smůlu. Ocitnout se po vážné autonehodě ve společnosti největšího magora na okrese opravdu není fér. Všichni tři herci odvádí odpovídající výkon. Mary Elizabeh Winstead v roli odvážné holky, co nechce svůj život prodat zadarmo, je sympatická a působí na mě líp než v podobně stavěné postavě v prequelu The Thing. Opravdovou lahůdkou je ale přítomnost Johna Goodmana v roli svérázného majitele nemovitosti s prazvláštními koníčky. Tohle je nesmírně vděčný typ postavy a John Goodman si ho náležitě vychutnal. Jakkoliv poté, co v závěrečné čtvrthodině přizná Ulice Cloverfield 10 definitivně barvu a rozplyne se iluze rafinovanosti, dojem trošku klesá, ale nakonec zůstanu na 4*, ať už se totiž pohybuje na půdě jakéhokoliv žánru, přináší přesně ty emoce, které má. Celkový dojem: 75 %. ()
Dobří herci a mnoho napínavých scén ve vyvedeném komorním thrilleru na pozadí mimozemské invaze. Říkal jsem si, jak to má (kromě skvělého Goodmana) vyvedený scénář, ale pak přišlo posledních 20 minut... Z chytrého psychologického dramatu se najednou stalo hloupoučké akční sci-fi a z hlavní hrdinky, která předtím racionálně kalkuluje, jak fungovat v bunkru s psychopatem, se stal Tomb Raider utíkající před jedovatým plynem (!) a zabíjející obří mimozemšťany improvizovaným molotovem. Takhle zkazit film na poslední chvíli se jen tak nevidí. (6/10) ()
Něco mezi Take Shelter a Válkou Světů. Zajímavé svými postavami a jejich konfrontacemi/vývojem. Zároveň atmosferické, dusivé a pohlcující. Akorát si nejsem úplně jist, jestli je lepší peklo které se odehrává vevnitr, či venku. Celou dobu se člověk ale modlí ať hlavně nedostane oboje najednou a v duchu prosí o sofistikované vyústění. A finále končí tak, že to vypadá na minimálně dalších pět dílů. Goodman je zdaleka nejlepší na celém filmu. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (23)
- Film byl původně natáčen jako samostatné psychologické drama (nazvané jednoduše "The Cellar" neboli "Sklep"), až v průběhu jeho vzniku tvůrce napadlo propojit jej se snímkem Monstrum (2008) a některé scény pak byly náležitě upraveny. (ČSFD)
- V úvodní scéně v autě je při telefonátu jiný čas na telefonu a jiný na autorádiu. (LERw!g)
- Tržby ze severoamerických kin byly 72,1 milionu amerických dolarů, součet těch celosvětových činil 110,2 mil. (NIRO)
Reklama