VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (141)
Výborná gangsterka z 30. let, která má oproti Tenkrát v Americe, Kmotrovi, Neúplatným a dalším filmům, které se vracejí do třicátých let, tu výhodu, že je skutečně dobovým snímkem, takže v tomto to měli autoři lehčí a film je tím samozřejmě věrohodnější. Kdo si zahrál hru Mafia: City of Lost Heaven bude potěšen ještě víc, toto městečko mu krásně ožije před očima s budovami, auty či pověstným Thompsonem. Dříve než tento film jsem viděl jeho remake s Al Pacinem z roku 1983 a musím přiznat, že jej doslova celý opsali, což neberu jako nějakou chybu, jen konstatuji fakt. Tato verze je časově poloviční, ale 50 let starému klonu může bezpochyby konkurovat. Ačkoli je ve filmu dost mrtvých, žádná krev se na plátně neobjeví. Ve srovnáním s remakem, kde je krve kam šlápneš. ()
Když si chcete hrát, hrajete Mafii, když se chcete dívat, pustíte si Scarface. Hawks natočil, vzhledem k době svého vzniku, velice dynamickou gangsterku s několika opravdu brilantními scénami. Pokud je Zjizvená tvář otcem všech podobných děl s mafiánskou tématikou, není k tomu asi co dodávat. Cool film. 7/10 ()
Životom Al Caponeho inšpirovaný projekt sa snažil otvorene vzbudiť pozornosť a otvoriť debatu o tom, čo sa dialo v uliciach, a to primárne mesta Chicaga. Namiesto agitky proti násiliu však vznikla drsná a mimoriadne kvalitná gangsterka, ktorá mala vo svojej dobe značné problémy s cenzúrou. Mali by ste vidieť, aj keď poznáte populárnejší remake. ()
Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. ()
V období prohibice byli velmi úspěšné gangsterky a podnikatele Howarda Hughese napadlo udělat gangsterku založenou na životě samotného Al Caponeho, legendárního mafiána. Později koupil práva na knihu Scarface, která byla inspirována právě životem Caponeho, scénáristou se poté stal Ben Hecht, který byl jakožto novinář s mafiány dobře obeznámen a režisérem se poté na Hughesovo přání stal Howard Hawks, i přesto, že tito dva ještě před realizací filmu měli soudní spory, protože Hughes obvinil Hawkse z plagiátorství jeho filmu. Ve finále se stal Hawks i spoluscenáristou a společně s Hechtem chtěli Caponeho život ztvárnit co nejpřesněji. Ve finále dokonce samotný Al Capone navštěvoval natáčení aby se ujistil, že na něm založená postava nebude znevážena a Capone tak dostojí své pověsti. Diváci už tehdy mohli snadno pochopit, že je Tony Camonte vlastně Al Capone, protože krom stejné jizvy film doslova přebíral skutečně události z Caponeho kriminální kariéry a možná i díky této autentičnosti vznikla dodnes jedna z nejzajímavějších gangsterek všech dob. Zjizvená tvář sice vznikla v době kdy gangsterky byli na vzestupu a bylo jich tedy docela dost, právě o ní se ale dodnes mluví jako o takovém výchozím bodě a především jako nejslavnějším filmu tohoto podžánru své doby. Dále je Zjizvená tvář brána za jeden z nejdůležitějších gangsterských filmů, který zásadně ovlivnil ovlivnil gangsterky. Paul Muni je v roli Tonyho Camonteho božský a pokud se člověk nějak zajímá o skutečného Al Caponeho tak ví, že se tomuto gangsterovi skutečně dostal na kobylu. Hawks poté jako režisér stojí za velmi zdařilou gangsterkou, která sleduje skutečně povedeně zmapovaný vzestup a pád jednoho gangstera, který je sice ztělesněním zla, přesto je ale ve finále i celkem lehké vybudovat si k němu sympatie a sledovat s jakým charizmatem stoupá na vrcholu potravního řetězce. Už i na svou dobu dokázala Zjizvená tvář nabídnout parádní akční automobilové honičky, které sice možná z pohledu současné doby působí poněkud úsměvné, minimálně o jistou formu napětí a stylu rozhodně dodnes nepřišli. Zjizvená tvář hodně těžila z atmosféry, která v Americe sužovala a už v úvodu tvůrci poukázali na lhostejnost vlády Spojených států k mafiánské činnosti. Ve své době byl tak film přece jen aktuálnější a měl i tehdy větší sílu, přesto ale z vybudované atmosféry kolem a faktu, že to co se děje na plátně se v Americe dělo zcela normálně mrazí. A finále je poté naprosto parádním závěrem, které skutečně naprosto parádně ukončuje tuhle cestu Tonyho Camonteho z naprostého dna přes totální vrchol na opět volný pád až dolů. Kvůli sporům s cenzory byl film zpožděn o rok, přesto nakonec vznikl pro mnohé lidi praotec modernějších gangsterek, který kvůli své krátké stopáži 93 minut musí možná přece jen vzestup a pád hlavního hrdiny provést trošku až zkratkovitě, přesto se mu to ale povede a Zjizvená tvář z roku 1932 je ve finále ta super gangsterka, kterou ve finále zastínil přece jen o ždibec povedenější remake Briana De Palmy z roku 1983, který naopak trvá minut 170 a je to jeden z těch remakeů o kterém by se vlastně i dalo říct, že je lepší než jeho předchůdce. To už je ale zase řeč na jiné téma, Zjizvené tváři z roku 1932 ale jeho důležitost a především dodnes zajímavé a funkční zpracování nikdo nesebere..... () (méně) (více)
Galerie (94)
Zajímavosti (27)
- Původní verze popudila Sdružení amerických filmových producentů a distributorů z několika důvodů: zachycovala politiky a vážené občany, jak se v soukromí paktují s gangstery a pak je veřejně odsuzují. Dále velký počet mrtvých. Nebo když si matka uvědomuje, že její syn je zločinec a přesto ho nezatratí a závěr, kdy se Tony postaví policii s pistolemi. I tak se filmoví historici shodují, že film byl „stínem toho, čím mohl být“. (Zetwenka)
- George Raft byl přítelem skutečného gangstera Benjamina "Bugsy" Siegela. (hans500)
Reklama