Zjizvená tvář

Snímek obsahuje naprosto skvělé přestřelky, ale obecně záběry, které z filmu dělají hlavně po řemeslné stránce dílo, jež zaujme. Titulní hrdina je podobně démonický a zatvrzelý jako Al Pacinův. Ano, tohle je skutečně předloha pro legendární De Palmův film, nutno říct, že díky jazzové době má své vlastní kouzlo, svou vlastní naléhavost. Kontrast střelby s krásným životem v klubech funguje, stejně jako zjizvená tvář v kontrastu s krásnou ženou. Mimochodem celkem příjemné je vidět Borise Karloffa v jeho normální podobě, která je koneckonců také snadno zapamatovatelná. (19.12.2013)

Nie gangsterka, ale skvelá dobová kriminálka, ktorá minimálne v prehľadnosti predčí aj o 50 rokov mladší remake. Bezcharakterný zabiják Tony je v meste takým šéfom, že si už naozaj neskôr myslí že si môže robiť čo sa mu zachce. Jediná výhrada je k tomu rýchlemu záveru keď sa Tony vracia z Floridy domov, kde sa už všetko zbehne príliš náhle. 20 minút naviac by mu pasovalo. (20.08.2010)

Precizní reflexe reality organizovaného zločinu dvacátých let. Jde o řadu autentických situací spjatých s životem Al Caponeho (masakr na svatého Valentýna, první použití Thomsonů, války gangů – zabití „květináře“ atp.) s mnoha faktickými detaily. Celé je to skvěle zakomponováno do života ústřední postavy Tonyho, který jakožto zrcadlo Caponeho buduje své impérium na základě násilí, prohibice a nezákonných aktivit. Film ve variantě, v jaké byl puštěn do kin, kritizuje tehdejší společenský stav a dává za ideál příkladnou policejní práci, jež vede až k zabití Tonyho. Na svou dobu je násilí zobrazováno otevřeně jakožto nástroj moci. (16.03.2009)

Jedinou slabinou tohoto filmu je absence hudby. A hudba byla právě tím, co tak kouzelně vykreslilo atmosféru filmů jako Kmotr nebo Tenkrát v Americe. Tento film však má jinou stránku, kterou předčí oba filmy, a to je naprosto reálně vykreslená situace. Tvůrci novodobých filmů o událostech oné doby se snaží podat celou věc spíše poeticky. Cílem toho filmu však bylo poukázání na hrozné události, které se denně odehrávaly v ulicích tehdejších měst. A to se jim povedlo vynikajícím způsobem. 9/10 (07.03.2008)

V době, kdy ženy byly opravdu hezké a kdy gangster nebyl idiot v teplákách se zlatým řetězem, ale elegán v obleku se samopalem u pasu, vznikl v Hollywoodu film, který se zalíbil samotnému Alu Capone. Zjizvená tvář s Paulem Munim bude mít navždy tu smůlu, že bude většinou diváků srovnávána s De Palmovým geniálním remakem z roku 1983, jednou z mála dobrých předělávek ve filmových dějinách. Tam, kde Howard Hawks a Ben Hecht neměli dost prostoru, dokázal Oliver Stone využít prázdná místa ve scénáři a povýšit dobrou gangsterskou klasiku na depresivní příběh, který se díky brutálnímu De Palmově podání vryl do paměti nejen fandům mafiánského žánru. Původní verze vůbec není špatným filmem, ale ze srovnání s následovníkem vychází bohužel jako méně zajímavý počin. (1 028., 29. XII. 2014) (29.12.2014)