VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (142)
Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. ()
(1001) Mám takový dojem, že toto je film, který prošlapával cestu těm bijákům, proti kterým v dnešní době velmi brojím, totiž bijákům, kde hlavním hrdinou je špatný člověk a kde zobrazované násilí nevzbuzuje žádnou pozornost a bere se jako samozřejmost. Z nějakých důvodů ale tento film uznávám, možná právě proto, že jde nevyšlapanou cestou. Kromě toho mi zprostředkoval asi tak tisíckrát příjemnější divácký zážitek než gansterky Nového Hollywoodu (které mě k smrti nebaví). A na úplný závěr, Paul Muni je ve své roli naprosto odzbrojující. ()
Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. ()
Tato klasika, která může bez problémů bavit i dnešního diváka, má stejně jako Scarface De Palmy z 1983 jeden problém - nesympatická hlavní postava. Zatímco ale novější opus na 170ti minutách celkem výstižně rozebere Montanův charakter a jeho další činy nás příliš nepřekvapí, tak tady sledujeme Paula 'Opici' Muniho, který celkem nepochopitelně střílí své nejbližší. Propracovanější závěr a tedy pár minut navíc by jen prospělo, ale komerční trhák v třicátých si přece jenom tu délku musel hlídat více než dnes. :) ()
Filmová klasika s velkým K. Matka všech gangsterek. Těmito a dalšími názvy bych mohl opěvovat hodnotu tohoto díla, které sice má šmrnc, na svou dobu nevídanou dávku násilí a akce a hlavně Paula Muniho, ale pár hluchých míst se tam přeci jen najde ani nemluvě o viditelném přehrávání některých herců (což je ale u starších filmů zvykem). Požitek z filmu mi to ovšem nezkazilo vůbec a jsem rád, že jsem konečně viděl tento skvost. The World Is Yours! ()
Galerie (96)
Zajímavosti (27)
- Mnoho událostí ve filmu se zakládá na životě Al Caponeho. 1) Tony zabije svého šéfa - Capone podobným způsobem zúčtoval s "Big Jimem" Colosimem. 2) Guino vstoupí do Tonyho bytu s kytkou na klopě kabátu a my se dovídáme, že zabil šéfa svého rivala O´Haru. Ve skutečnosti Caponeho lidi zabili O´Bannona v jeho květinářství. 3) Gaffney střílí v karavaně automobilů na Tonyho v restauraci. To samé udělal Caponemu jeho soupeř Hymie Wiess v roce 1927. 4) Když se Johnny Lovo snaží zabít Caponeho v automobilové honičce. Tak se snažili vypořádat se svým nepřítelem bratři Gennovi. 5) Masakr na svatého Valentýna v roce 1929. (Kulmon)
Reklama