Sing Street

Once s proslulými songy od Hansarda a Irglové a s upřímným pohledem na život v Dublinu, Love Song s výrazně známějšími tvářemi a New Yorkem, no, a nyní Sing Street z Irska v polovině 80. let a jedna sympatická generační vzpoura. Další feel good kousek Johna Carneyho, který nabízí originální muziku a nějaký ten recept, jak se vyrovnat s dospíváním, s tím, že rodiče zrovna nemají nejzamilovanější období, a taky jak sbalit lehkovážnou holku, která má sny stát se modelkou a prchnout někam do velkého světa. Atmosféra pouličního zpívání mě moc bavila, z řady scén srší energie, velmi zajímavou Lucy Boynton má kamera ráda, přitom to není žádná pásová blondýna, za kterou se máme otáčet. Solidně fungují i sociální otázky, prostě v rámci žánru je to kousek, který jednou za čas dokonale sedne. Hned jsem sháněl soundtrack. (18.08.2016)

[3,5*]     "So, what do you play yourself?"     Potešila ma táto milá komédia (alebo ak chcete, dramédia) o dospievaní, o prvej láske, či o hudbe 80. rokov, ku ktorej cítim nostalgiu, keďže som na nej vyrastal (jasné, Duran Duran naozaj nie sú Beatles, ale v tej dobe pre mňa dosť znamenali). Film ma bavil svojim humorom, ale dokázal ma zasiahnuť aj po emočnej stránke (výborná romantická linka). Postavy stvárnené novými tvárami sú takí správni týpkovia s pôvabnými akcentmi, hlavný hrdina Conor (Ferdia Walsh-Peelo) je sympaťák, ktorému sa dá fandiť, objekt jeho túžby, Raphina (Lucy Boynton), je príťažlivá a iskrenie medzi nimi je ukážkové. Mimochodom, obaja títo mladí herci, vtedy prakticky neznámi, si odvtedy stihli zahrať významné role v oscarových filmoch (CODA (2021), resp. Bohemian Rhapsody (2018)). Potešil ma krásny odkaz na môj milovaný Back to the Future (1985), nepotešil ma ale záver, v ktorom film stráca dych a začína prevládať scenáristická naivita. Preto som sa aj v poslednej štvrtine filmu priklonil k 3 hviezdičkám, hoci som dovtedy bol presvedčený, že dám 4.     "You want to have actual sexual intercourse, right?" "Yeah. What, what?" (19.09.2022)

Velice příjemné překvapení.. Pro hudební filmy, teen romance a osmdesátky mám tak nějak slabost.. A jako bonus irské prostředí, které není okoukané.. Všechno bylo roztomile uvěřitelné.. Hlavního hrdinu trošku zastínil charismatičtější starší brácha hulič Jack Reynor, ale i to nijak zvlášť nevadilo.. Soundtrack je naprosto boží a pár dní na něm budu ujíždět.. Jednoznačně doporučuju všem, co žrali seroš „Báječná léta“.. |filmová výzva - Enšpígl| (11.02.2019)

Lepší než Love song i Once. Love song si vlastně ani moc nepamatuju a Once byl o strašně citlivých a sentimentálních lidech, tklivé hudbě, nenaplněné lásce, těžkostech života a smutku a nebyl moc esteticky příjemný. Sing street je o období života, kdy ještě nemáte žádné šrámy a jdete do všeho naplno, kdy se zamilujete a žádná překážka není dost velká, aby vám zabránila získat milovanou osobu, nehledáte si záminky proč něco nejde, víte že jde vlastně všechno, o tom, že možná umřete, ale každý nebo starší sourozenec přinejmenším by chtěl být na vašem místě. Realistický a současně optimistický film. Protože to jde. Krásné. (20.04.2017)

Pozitivní energií nabitý hořkosladký filmek o tom, že kapelu můžete založit kvůli holce, ale na vlastní nohy se musíte postavit vlastními silami. Stručné, jednoduché a - ano, trochu naivní, ale ne všechno musí být zasranej suchej realismus. Drive It Like You Stole It! Spoilerové PS: Uvědomujete si, vy chytráci z komentářů, že Conor odjel do Londýna s nahrávkama kapely, aby tam pro ně zkusil získat nahrávací smlouvu? Je to tam řečený tak jasně a zřetelně, že být to jasnější a zřetelnější, vyžralo by to člověku uši zevnitř. (26.03.2017)