Sing Street

Namlsaný z Begin again jsem se pustil i do Sing Street, která sice rozhodně nebyla špatná, ale za svým předchůdcem přeci jen trochu zaostávala. Hudba je opět skvělá, i když tentokrát hlavně ta vybraná ze skutečnosti a zasazení do dobového Irska se podařilo. Příběh o vzniku školní kapely, kvůli oslnění holky, mě vcelku bavil. (10.04.2020)

Luxusní práce a jeden z nejlepších muzikálů, který jsem kdy viděl. Příběhově sice jde o milionkrát o ohranou zápletku o mladé lásce. To však vůbec ničemu nevadí, předvídatelnost mi byla naprosto ukradená, protože to na čem celý film stojí je retro atmosféra osmdesátých let a perfektní soundtrack. Písničky jsou naprosto skvělé a jednoduše řečeno, pasují do každé scény jak prdel na hrnec. A Lucy Boyton je nádherná. Za mě plná palba 96%. PS: je úlet sledovat Malíčka smát se a synchronizovaně tančit :D :D (17.07.2016)

Pokial sa Vám chce vracať z vyumelkovaných, dokonalých amerických pseudomuzikálov, puste si Sing Street. Nenajdete ani jeden prvok, ktorý by bol prikrášlený. Film si zakladá na tom, že je všetko autenticky škaredé, nič sa nedarí, a všetko ide ťažko. Jak z reálneho života. To som nečakal. Dokonca ani happy end neni za západu slnka :D (18.07.2016)

Co na tom, že se o osmdesátkách škodolibě mluví jako o období nevkusu, a většinou oprávněně, pořád je to mé mládí, a to se počítá. Některé zákonitosti jsou navíc univerzální – kapela se vždy zakládá kvůli holkám a nejdůležitější je vždy její název a "imidž“ muzikantů. To ostatní se pořeší časem. A Phila Collinse fakt nesnáším. (26.03.2017)

První půlka je sice dost teen ale je příjemně zábavná a vtipná, což se o druhé půlce, která mnohem víc tlačí do popředí romantickou linku a celou tu nesmyslnou naivitu, říct nedá. To samé rozdělení je i na použitou hudbu. Z první poloviny je hodně cítit vliv osmdesátkové scény, druhá polovina jakoby hudebně skočila o deset let dopředu a zní dost nepatřičně. Dost rozporuplný snímek a dost rozporuplné pocity. (15.12.2017)