Sing Street

Tento film potichu prešiel vedľa mňa a nezanechal najmenšiu stopu. Trochu som v ňom cítil Once, ale nič sa nedialo, lebo ani ten nepovažujem za mimoriadny počin. Film ma nenaštval, ani som nemusel siahať po rýchloposune, ale keď sa ma o dva týždne niekto opýta, či som ho videl, budem mať menšie problémy spomenúť si. (06.01.2020)

Perfektní soundtrack - to je vždy základ kvalitního hudebního filmu. A stejně jako třeba u Love songu na mě tento parádní osmdesátkový udělal velký dojem. Podobně na tom byli i sympatičtí hlavní hrdinové a jednoduchý děj o lásce a emocích spojených s ní, vyjádřených právě hudební tvorbou. Filmy jsem si neskutečně užil a po celou jeho dobu na mě dýchala feelgood atmosféra. PS: Soundtrack rozhodně doporučuji si stáhnout a poslechnout ještě jednou v klidu, stojí opravdu za to! (11.10.2016)

Boy meets girl. Girl unimpressed. Boy starts band. John Carney přichází s novým hudebním kouskem, kde tentokrát hrají roli osmdesátá léta a teenageři. Pokud jste byli nadšeni z Begin Again, tenhle film vás nemůže zklamat. Carney opět dokazuje, že feel-good filmy prostě umí - a tenhle se u mě okamžitě řadí mezi nejpříjemnější filmy poslední doby. Vykouzlí vám od první minuty na tváři úsměv, který se vás bude držet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Pohodová hudba, sympatická parta outsiderů, milá lovestory a jedna hláška za druhou - prostě hudební komedie, jak má být! Odpouštím i ten přehnaně americký závěr, protože Sing Street se mi náramně trefil jak do noty, tak do nálady. Soundtrack je u hudebních filmů polovina úspěchu - a tuhle osmdesátkovou hudbu prostě nejde nemilovat! Už dva dny neposlouchám nic jiného než tenhle soundtrack :-) (22.05.2016)

"Dobrý je za tři," říkal mi vždy táta. "Když to ale bude z Irska, budou tam hrát The Cure a Duran Duran, tak klidně i za dva." A táta se má poslouchat. Jen je třeba dvojku ve škole přeložit do jazyka ČSFD. A protože já neměl skvělou školní kapelu, neskládal jsem modelkám oplodňováky a nechodil oblečený jako Bowie vím, že to je za čtyři. Hlavně protože John Carney. Ta láska k hudbě z něho fakt stříká. (30.08.2016)

SPOILERY! „Videla si Návrat do budúcnosti?“ – „Videla som všetky filmy.“ Nie je to až také dobré, ako Love Song, ale írske prostredie tomu veľa dáva, texty pesničiek sú zasnené a poetické a polovicu všetkých tých skvelých ksichtov by som chcel vidieť v nejakom novom filme každý rok v nasledujúcom desaťročí. Faktom je, že scenár je miestami nie príliš vydarený. Koniec je možno až príliš otvorený a v podstate všetci členovia kapely, až na speváka, sú iba štatisti, nie sú psychologicky postačujúco prepracovaní a nikto z nich nemá dôstojný koniec, proste zrazu zmiznú z plátna. S pani manželkou sme nepochopili ani moment, v ktorom hrdinov starší brat prisľúbi sólo na koncerte a potom tam bez vysvetlenia nie je. Wtf? Inak ale príjemné prekvapenie, ktoré s pribúdajúcimi minútami (najmä ku koncu) naberá na intenzite a dojákovosti. P.S. – Zachytil som v pár tunajších komentoch názor, že hrdina sa na konci na svoju kapelu vybodol. Pred jeho útekom je jasne povedané, že si berie demo ich nahrávky a do Anglicka cestuje aj práve preto, aby sa kapelu pokúsil predať vydavateľstvu. (14.04.2017)