Sing Street

Sympatická hudební romantická komedie. Herecky velmi slušné, neokoukané tváře příjemně překvapily. Trošičku mě iritoval ten hudební skok, to bylo skoro jako parodie, kluk co místo zpěvu kokrhá a parta random kluků dala dvě tři zkoušky a najednou jim to šlape jako profesionální skupině a frontman zpívá jak slavík. Ale jinak je to moc fajn, krásně vyvážené dramatické, komediální i romantické prvky a takový hezký a poetický očekávaný happy-end. (08.11.2020)

Klidně bych tomu uvěřil, kdyby byl Sing Street životopisný film. Tady jde přesně poznat evropská tvorba, protože takhle by to za velkou louží natočit nedokázali, hlavně né takovým stylem! To mám na našem starém kontinentě rád, že to natočí tak, aby to vypadalo přesně tak, jako by se to ve skutečnosti stalo. Na nic si tu nehrajou a i méně povedené záběry se tu nechají (list, nabořená loďka...) a právě to tomu dodává větší autentičnost. Lepší čtyři. (31.07.2016)

Mam rad filmy z Anglie odehravajici se v druhe pulce minuleho stoleti jako Cemetery Junction, nebo Northern Soul, i kdyz zakladni premisa je totozna - musime se nejak dostat z tehle hnusne diry. Sing Street je z nich nejlepsi. Je to diky skvele napsanym charakterum, vybornymi deckymi herci, fajn rezii ale hlavne diky poctive a srdecne vyjadrenemu vztahu ke kapele a muzice jako takove. Tohle bude kultovka a moje srdcovka. (25.07.2016)

Tento film je pro mě definicí styl feel good movie. Tam za La Manche to vždycky uměli nějak trefněji vystihnout a pokud do toho přidáte výborný soundtrack a skvělé zahrané postavy, nemůžete takový film nemít rád - a to i v tomto případě, kdy všechno je tak špinavé, ponuré a smutné. O to větší umění je z takového prostředí vybarvit duhu v duši filmového fanouška. (31.12.2016)

Once s proslulými songy od Hansarda a Irglové a s upřímným pohledem na život v Dublinu, Love Song s výrazně známějšími tvářemi a New Yorkem, no, a nyní Sing Street z Irska v polovině 80. let a jedna sympatická generační vzpoura. Další feel good kousek Johna Carneyho, který nabízí originální muziku a nějaký ten recept, jak se vyrovnat s dospíváním, s tím, že rodiče zrovna nemají nejzamilovanější období, a taky jak sbalit lehkovážnou holku, která má sny stát se modelkou a prchnout někam do velkého světa. Atmosféra pouličního zpívání mě moc bavila, z řady scén srší energie, velmi zajímavou Lucy Boynton má kamera ráda, přitom to není žádná pásová blondýna, za kterou se máme otáčet. Solidně fungují i sociální otázky, prostě v rámci žánru je to kousek, který jednou za čas dokonale sedne. Hned jsem sháněl soundtrack. (18.08.2016)