Sing Street

Namlsaný z Begin again jsem se pustil i do Sing Street, která sice rozhodně nebyla špatná, ale za svým předchůdcem přeci jen trochu zaostávala. Hudba je opět skvělá, i když tentokrát hlavně ta vybraná ze skutečnosti a zasazení do dobového Irska se podařilo. Příběh o vzniku školní kapely, kvůli oslnění holky, mě vcelku bavil. (10.04.2020)

[3,5*]     "So, what do you play yourself?"     Potešila ma táto milá komédia (alebo ak chcete, dramédia) o dospievaní, o prvej láske, či o hudbe 80. rokov, ku ktorej cítim nostalgiu, keďže som na nej vyrastal (jasné, Duran Duran naozaj nie sú Beatles, ale v tej dobe pre mňa dosť znamenali). Film ma bavil svojim humorom, ale dokázal ma zasiahnuť aj po emočnej stránke (výborná romantická linka). Postavy stvárnené novými tvárami sú takí správni týpkovia s pôvabnými akcentmi, hlavný hrdina Conor (Ferdia Walsh-Peelo) je sympaťák, ktorému sa dá fandiť, objekt jeho túžby, Raphina (Lucy Boynton), je príťažlivá a iskrenie medzi nimi je ukážkové. Mimochodom, obaja títo mladí herci, vtedy prakticky neznámi, si odvtedy stihli zahrať významné role v oscarových filmoch (CODA (2021), resp. Bohemian Rhapsody (2018)). Potešil ma krásny odkaz na môj milovaný Back to the Future (1985), nepotešil ma ale záver, v ktorom film stráca dych a začína prevládať scenáristická naivita. Preto som sa aj v poslednej štvrtine filmu priklonil k 3 hviezdičkám, hoci som dovtedy bol presvedčený, že dám 4.     "You want to have actual sexual intercourse, right?" "Yeah. What, what?" (19.09.2022)

Tento film je pro mě definicí styl feel good movie. Tam za La Manche to vždycky uměli nějak trefněji vystihnout a pokud do toho přidáte výborný soundtrack a skvělé zahrané postavy, nemůžete takový film nemít rád - a to i v tomto případě, kdy všechno je tak špinavé, ponuré a smutné. O to větší umění je z takového prostředí vybarvit duhu v duši filmového fanouška. (31.12.2016)

První půlka je sice dost teen ale je příjemně zábavná a vtipná, což se o druhé půlce, která mnohem víc tlačí do popředí romantickou linku a celou tu nesmyslnou naivitu, říct nedá. To samé rozdělení je i na použitou hudbu. Z první poloviny je hodně cítit vliv osmdesátkové scény, druhá polovina jakoby hudebně skočila o deset let dopředu a zní dost nepatřičně. Dost rozporuplný snímek a dost rozporuplné pocity. (15.12.2017)

Na prvním místě musím vychválit velmi povedené, chytlavé písničky, které perfektně nostalgicky zapadají do poloviny 80. let a stylu britských legend (Duran Duran, The Cure aj.). Myslím ty původní, složené pro film, avšak potěší každá na moment znějící klasika. Díky nim jednoduchý, téměř bezmráčkový příběh školní dublinské kapely - i trošku komplikovanější první pubertální lásky a konečného úniku z neperspektivních, šedých životních vyhlídek - bez námahy obhajuje pevnou 4. hvězdu, přestože ve vážnějších (nejen sociálních) podtónech víceméně povrchně tápe (kluk nemá na druhé - černé - boty, ovšem barvitých kostýmů a líčení podle svých idolů vystřídá přehršel). (17.03.2017)