Naušika z Větrného údolí

Postapokaliptický animák s ekologickým podtónem - to je Naušika z Větrného údolí. A je to i můj další pokus najít zalíbení v Mizajakiho tvorbě. Včera Ponyo, dnes toto... A zázrak se nekonal. Ba co víc, přišlo i jisté zklamání. Příběh tu byl silnější než v Ponyo, to bylo fajn, ale animace horší. Snad je to opravdu tím, že autor se teprve ,,rozkresloval''. No já brouky (kromě Brouků) moc nemusím a tak jsem to sice dal, ale to přátelství s nimi a skrze ně s přírodou o vzpamatovávající se Zemí šlo mimo mně. Vysoce hodnotím hudbu, ta byla úžasná - tedy krom elektronických pasáží. Dávám za tři sviňky a jdu si pustit Straship troopers :-). * * * (29.01.2016)

Postapokalyptická ekologická fantasy, ve které se středověce oblečení lidé prohánějí v letounech, které připomínají druhoválečné bombardéry, a bojují proti obřímu hmyzu? Žádná kombinace asi není nemožná, když ji dá dohromady skutečný vizionář, jakým Hajao Mijazaki očividně je. Během prvních patnácti minut si mě film dokonale získal. A vydrželo to až do konce. (02.07.2023)

Svojím spôsobom po všetkých stránkach (ako príbehovo, tak aj vizuálne) predohra k veľkolepej Princeznej Mononoke, a predsa je to veľmi celistvý a silný film sám o sebe - vlastne pre mňa jeden z maestrových najlepších. Mijazaki je skutočne majstrom nad majstrov a jej úspech viedol k založeniu legendárneho štúdia Ghibli. Nádherný film, ktorý sa o svoj úspech skutočne zaslúžil. 100% (17.08.2013)

Mistr animované fantasy Hayao Miyazaki nám v jednom ze svých prvních filmů ukazuje, že s barvami a nápady opravdu umí kouzlit. Tento film však považuji za jeho nejslabší. Vizuálně film vypadá moc dobře i po 25 letech a hudba jako vždy exceluje ale příběh mě tentokrát tolik nezaujal a dvouhodinovou stopáž jsem z filmu cítil až moc často, zvláště pak při sledování, kdy už to bude končit. (18.06.2009)

Budu-li na Naushiku pohlížet jako na dospělý film s důležitým poselstvím, kterému se občas nevyhne několik infantilních scének, pak jde hodnocení hodně vysoko. Ani v takovém případě ovšem nemohu ignorovat několik vyloženě "trapných" momentů, ve kterých dostávají na frak hlavně fyzikální zákony, a kde emocionálně vypjaté okamžiky působí nadmíru směšně. Nausicaä of the Valley of the Wind je moc milá pohádka pro notně odrostlejší publikum, ovšem když se neohrožená hrdinka (padesátikilová dívenka) vrhne nebojácně z letícího bombardéru na kluzáku střemhlav dolů, anebo když nad zničenou úrodou sborově pláče celá vesnice, to se mi vážně nepozdávalo. Zde ale výčet veškerých výtek končí, protože jinak je toto anime nezapomenutelným dobrodružstvím v exotické krajině s ještě exotičtějšími potvorami (které vlastně ani potvory nejsou), a hezky vymodelovanými charaktery. Miyazakimu se téměř pokaždé povede natočit snímek, po jehož skončení jsou diváci u vytržení nejen z řemeslně odvedené práce, ale navíc jsou ochotni nad problematikou jednotlivého filmu polemizovat v hospodě nad korbelem tupláku - v tomto případě je to důležitá otázka souznění člověka s přírodou. Co je režisérovi dále vlastní (a proč tak miluji jeho tvorbu), je fantastický nádech nenuceného optimismu, který do svých děl s láskou vkládá: jestliže jsem se u Tonari no Totoro smál pitomě roztomilým chlupatým mončičákům skotačícím na louce, u Naushiky jsem si užíval nevinnost a nevídanou neohroženost princezny Větrného údolí... Tohle je hrdinka s velkým H, statečnější filmovou postavu jsem snad neviděl. Doporučuji! (21.10.2009)