Naušika z Větrného údolí

Těsně po shlédnutí Nausiky z Údolí větrů mi v hlavě bublají rozporuplné pocity. Miyazakiho teprve druhý celovečerní film a už naprostá pecka. Propracovaný postapokalyptický svět, výborná animace, silné ekologické poslání a typický krásný Miyazakiho příběh. Na druhé straně ale musím smutně uznat, že zatímco třeba taková Princezna Mononoke vás do svého světa vtáhne tak silně, že v závěru filmu skoro škemráte, aby ještě nebyl konec a vy se nemuseli vracet zpět do svého temného nudného pokoje k rozzářené obrazovce, na příběh princezny Naushiky jako byste se s chladným odstupem dívali přes dvoupalcovou skleněnou stěnu, přes kterou je sice pěkný výhled, ale dovnitř vás prostě nepustí. P.S. Po čtvrtém shlédnutém Miyazakiho filmu začínám mít vážné podezření, že s jeho zálibou v malých holčičkách není něco v pořádku;) (11.03.2007)

Fantázii sa medze nekladú. A Hayao Miyazaki jej má na rozdávanie. Vizuálne strhujúci, dizajnérsky skvost, ktorý ale príbehom nedokáže zaujať natoľko, aby sa divák nenudil. A pritom samotná story nieje k zahodeniu, obsahuje viacero posolstiev a hlavná línia je to pravé dobrodružné orechové, ale všetko to pôsobí kŕčovito a zdĺhavo. Možno aj preto sa snímok pri prvom americkom vydaní v roku 1985 ( pod názvom WARRIORS OF THE WIND ) pre miestnu distribúciu skrátil o vyše 20 min. (12.05.2014)

Postapokaliptický animák s ekologickým podtónem - to je Naušika z Větrného údolí. A je to i můj další pokus najít zalíbení v Mizajakiho tvorbě. Včera Ponyo, dnes toto... A zázrak se nekonal. Ba co víc, přišlo i jisté zklamání. Příběh tu byl silnější než v Ponyo, to bylo fajn, ale animace horší. Snad je to opravdu tím, že autor se teprve ,,rozkresloval''. No já brouky (kromě Brouků) moc nemusím a tak jsem to sice dal, ale to přátelství s nimi a skrze ně s přírodou o vzpamatovávající se Zemí šlo mimo mně. Vysoce hodnotím hudbu, ta byla úžasná - tedy krom elektronických pasáží. Dávám za tři sviňky a jdu si pustit Straship troopers :-). * * * (29.01.2016)

Takový předchůdce Avataru, kde si Mijazaki splnil své mokré sny o třináctiletých holčičkách bez kalhotek. Prostředí příběhu je celé podivné, nijak nevtahuje, a stejně tak příběh mi přišel poměrně nudný, zdlouhavý a vláčný. Naušika mi byla protivná od samotného začátku, nemám rád přemoudřelé holčičky v žádném filmu. Navíc jsem si každou chvíli říkal, že holce musí být na frndu pěkná zima, nebo jí na ni táhnout, což rovněž odvádí od jakékoliv možnosti vcítit se do příběhu a užívat si nějaké fantastično. Popravdě je to celé natočené spíše tak, že člověk spíše čeká, kdy dojde k hromadnému znásilnění. :-) Zkrátka na můj vkus je film příliš málo o těch atributech, které dělají fantasy nebo postapo zajímavými. Navíc mi ta animace dost často připomínala seriál Viking Vike. (23.09.2013)

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)