Škola otců

Herci byli solidní, čas jak voda plyne. Večer jako stvořený k tomu, abych zavzpomínal na bezpáteřního ředitele, který ve snech mne dodnes pronásleduje ředitelskou důtkou. Vešel totiž do třídy, zrovna když jsme lepili na nástěnku Lenina. Já lepil Lenina a omylem jsem šlápl na Gottwalda na zemi. Důtka jak vyšitá s trojkou mravů:) (17.08.2018)

Překvapivě aktuální film nezapadá do škatulky padesátých let. 1) Inu, i dnes jde o "pověst" školy a o to, že učitelé nechtějí mít problémy a tak dávají dobré známky za nic._____ 2) Pár nesouvislých postřehů._____Zaujalo mě hlášení, které při vstupu náčelnictva do třídy podává pionýrka řediteli._____Ačkoli ve vzdoru, stále jsou děti velmi ukázněné._____Tři ne-pionýři závistivě ve skrytu za keři pozorují činorodé pionýry._____Moudrý a osvícený předseda ONV (okresního národního výboru) skousne i ostrou kritiku učitele._____ 3) Prvního filmového scénáře 35letého Ivana Kříže se ujal jako své prvotiny 30letý Ladislav Helge._____ 4) Výbornému hereckému obsazení kraluje Karel Höger (nekonformní učitel Pelikán). Své si odvedl i 37letý Rudolf Hrušínský (reakcionář opilec Mlčoch)._____ 5) 13letý Aleš Košnar (syn předsedy ONV Vašík Janouch) byl pěkný kluk. Stejně tak i Petr Adámek (Mlčochův syn Lojzík)._____ 6) Konec "ani ryba, ani rak" dobře vystihuje schizofrennost tvůrců. Co asi chtěli vyjádřit, říci nesměli. Co směli, nestačilo. I tak si film vysloužil dvacet let odpočinku v trezoru. (04.02.2018)

Ze tříd sice dnes zmizela budovatelská hesla, ale princip systému založený na tom, aby se učitel především neznelíbil rodičům (stranické bosse vystřídali velkopodnikatelé a sponzoři, to vše násobeno strachem ředitelů ze zrušení či slučování škol kvůli aktuálnímu nedostatku dětí na ZŠ) a správně vyplňoval příslušnou dokumentaci, zůstává pořád stejný. I k těm 39 žákům ve třídě (a to ještě dva chyběli!) se pravděpodobně s takovou znovu brzo dopracujeme. Tož tak. (27.04.2008)

Nebudu zastírat, že Helgeho vrcholnou tvorbu považuji za výzrálejší a je mi mnohem bližší. Ale když uvážím v jaké době snímek vznikl a byl uveden, jde o velmi odvážný počin. Už zde dává Helge najevo, že ho zajímá především vnitřní rozpor hlavních postav a dokáže s ním skvěle pracovat. Nastiňuje problematiku citlivě, bez přílišného moralizování, ale lze vnímat jistou prvoplánovitost. (02.11.2016)

Upřímná výpověď v marasmu padesátých let? Ano, Ladislav Helge si pojistil váženého gentlemana Karla Högera a rýpnul si do srdce každého státu - do jeho vesnice. Patriotem by ho ten rok asi nikdo nenazval a to je Helge přitom jen lehounce ostrý a spíše laskavě konstatující. Na hony vzdálen tvrdé obžalobě režimu jako v šedesátých letech. Možná i proto je mi jeho líčení sympatičtější. Helge není unáhlený v závěrech a popis nejednoho charakteru by se ideologicky vůbec nedal ohnout. Högerův učitel je taky věrná postava, která není dějem hnána ani do temna, ani do omilostnění. Je jen na divákovi jestli přijme východiska, režisér ho nenutí citově či jinak. Helgeho problém tkví v jeho málo výrazném režisérském rukopise. Vždy se dobře vyjádřil, ale nešokoval a nemohl být hvězdou. Taková je Škola otců. Laskavý film bez povyku. Proč ne, navíc stále poměrně aktuální... (09.11.2009)