Ring

Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka... (04.12.2011)

Podle očekávání mě originální Ring nijak extra nezaujal. Už to tak asi bude, že mě japonské filmy tak nějak obcházejí bez většího povšimnutí či oslovení. Kdyby nebylo toho skvělého nápadu, který dal vzniknout americkému remaku, dal bych asi jen dvě hvězdy. Není tu totiž už moc co obdivovat. Herecké výkony nejsou ničím extra a děj obsahuje pár hluchých míst, které trošku nudí. Jsem ale rád, že tvůrci měli dost soudnosti na to, aby film nenatáhli na dvě hodiny, jak tomu v Asii bývá zvykem. No, tenhle film si své fandy určitě najde, ale já se stejně raději vrátím k americkému remaku. (07.04.2012)

Japonský Ring je jednodušší a přímočařejší než jeho americká podoba, hlavní hrdinové jsou skutečně celých sedm dní vyděšení z osudu, který je čeká. Samotný příběh je trochu jiný, pro mě osobně zajímavější ve vzpomínkách na doktora a jeho výzkumy. Víc se mi líbil i samotný závěr. Pravda je, že americký je možná děsivější, ale vzhledem k tomu, že jsem ho viděla dřív, je to asi pochopitelné. (08.05.2005)

Shlédnutí amerického remaku Kruhu od Gorea Verbinského, před původním filmem, mě postavilo před nečekaný problém. Všechny dějové trumfy Hidea Nakaty byly okamžitě tatam. Srovnat tyto dva kousky je stejně tak lehké jako problémové. Omezené finanční (a tím pádem i digitální) prostředky odsoudili Nakatu ke spolehnutí se na klasické postupy hororového vyprávění. Na diváka doslova útočí pomocí ostrého zvuku, nervózní hudby a rychlého střihu. Na rozdíl od Verbinského, který se zarytostí buldoka odpovídá na všechny otázky, se Nakata více spoléhá na podivné tajemno, které pro něj představuje malá Sadako. Jenomže jakožto vypravěč není až tak dobrý jako jeho americký kolega, který střídal ultra temné napětí s famózními chvílemi čiré hrůzy. Nakata pracuje jenom s občasným vylekáním (za střih u otevření skříně bych mu pozlatil ruce) a jinak se utápí v nudě. Není to ale způsobeno jenom faktem, že jsem příběh znal, ale Nakata prostě nedokáže na nervy správně zabrnkat. A to neříkám (resp. nepíšu) jenom tak, protože vím, jak dopadla jeho „americká mise“ u Kruhu 2 . Kdybych si tedy měl vybrat, tak bych rozhodně sáhl po americké verzi, která je komplexnější, napínavější a hlavně lepší. Je sice pravdou, že je dělána jako produkt širšímu publiku, ale i tak (04.07.2005)

Čtvrtá hvězda za to, že Ringu byl kdysi dávno můj první japonský horror a mám tedy na něj výrazné vzpomínky. A hlavně za malou vlasatou Sadako vylézající ze studny a následně i z televize, kterýžto moment považuju za jeden z nejlepších horrorových momentů, jaký znám. A taky se mi líbí jeho konec, ve kterém se maminka s nemilosrdným úsměvem chystá obětovat dědečka, aby zachránila synáčka. Ale objektivně a po letech musím s lítostí konstatovat, že zbytek filmu mi až tak nadprůměrný nepřijde. A ani příliš horrorový. (07.04.2014)