Sirény z kabaretu

Bizarní polská variace na Malou mořskou vílu v ujetém filmu kombinující žánry drama, absurdní komedie, horor, romantiku až erotiku ( dvě hlavní hrdinky permanentně nahaté ) a ambicí uměleckého psychologického filmu zabaleného do muzikálu ( polovinu času sled tanečních popových klipů ). Dvě mořské panny vylezou z vody a skončí v night clubu, kde mají pěvecká čísla polského popu. Michalina Olszanská v hodně ujetém filmu, který beru jako filmovou kuriozitu než plnohodnotný filmový zážitek. (19.06.2019)

Je to vlastně moderní variace na pohádku o malé mořské víle. Anotace vypadala lákavě, bohužel zatajila, že jde o MUZIKÁL plný hrůzostrašné polské pop music. Přesto mě to postupně začalo bavit, ale hlavně díky ponuré a pitoreskní atmosféře, bizarnostem, brutalitě a erotice (Olga Hepnarová je tu nahá častěji než v Já Olze Hepnarové). Zajímaly by mě reakce běžných Poláků, protože k mainstreamu to má daleko. Obávám se, že pro nePoláky je film nepochopitelný (kdokoli mimo ČSSR by taky asi neskákal nadšením z Trháku nebo Rebelů). Nejvíc WTF film MFFKV 2016, a to počítám i Aaaaaaah! (05.07.2016)

S vlkodlaky, zombiemi, upíry či upírky se můžeme v horrorech setkávat pravidelně, ale aby si podobné vlastnosti přivlastnily sličné mořské panny, proměňující pod vodou své nohy v rybí chvosty, to vnímám jako nečekaně originální zjev na poli žánru. Nezůstává jen u toho, přidat k dobru nutno i nevšední, až lyricky pojaté muzikálové(!) zpracování fantaskního příběhu plného romantiky, magického tajemna i prolité krve. Absolutně jsem netušil, co od Poláků v takto neotřelé žánrové kombinaci čekat, ale byl jsem často uchvácen atmosférou a naprosto pohlcujícími muzikálovými čísly, které sice i vzhledem k častému kroužení kolem osmdesátkových diskoték nejsou pojaté vyloženě jako přehlídka hudebních žánrů napříč filmem, přesto vedle diska v září reflektorů dojde i na nějaký ten folkový popěvek (v krásném úvodě u jezera), jazzrock nebo emotivní muzikálové šansony. Moje pocity se občas pohybovaly na hraně menšího bizáru, u několika scén v čele s „ledovou“ operací bizáru byly dost nepříjemné a jednoduchý příběh se pohybuje kdesi na mezi drsnější moderní pohádkou a brakovým horrorem. Ale zpracování s originálním stylem, nadstandardním hudebním a scénickým ztvárněním i neobvyklým zasazením do socialistického Polska pro mě z Vábení sirén vytvořilo do jisté míry hodně silný zážitek. [75%] (28.08.2024)

Nadhodnocujem, ale toto je skrátka niekde úplne inde. Je to bizárne skĺbenie mytológie, hororu, popového poľského muzikálu, bizarnej love story a ešte sexuálno perverznej podivnosti. To že ma Poliaci dokážu prekvapiť som vedel, ale toto mi ulahodilo. Mám rád filmy, pri ktorých neviem veľmi čo čakať, lebo vrstvia na seba jednu podivnú scénu za druhou a lepia to na tak banálnu zápletku, že väčšinu času uvažujete, kto na toto dal peniaze. Ale je to zábavné, je to iné a má to v sebe atmosféru starého socíku, kde sa asi takéto veci diali v jednom kuse len o tom národná bezpečnosť nerozprávala. Normálne za 4*. Keďže mám rád ale morské víly tak zvyšujem o jednu. Po dlhom čase opodstatnené Guilty pleasure. (17.03.2018)

Polský snímek „Vábení sirén“ je další zajímavou ukázkou toho, jak spojit horor a muzikál a ukázat, že tohle spojení funguje. K tomu si připočtěte velmi konkrétní prostředí, jež nám může být docela blízké, bizarní příběh o tom, jak se mohou dvě nevinné dívky zkazit, respektive jak je může zkazit prostředí, a dostáváte zážitek, který je jednoznačně jedinečný a nebude se hned tak opakovat. Netvrdím, že ale nutně skvělý. (19.08.2019)