Deváté srdce

Juraj Herz natočil památného roku 1978 dvě depresivní "horrorové pohádky" jakoby zasazené do téhož světa. Deváté Srdce je z nich tou slabší, neboť sice má stejně jako její "dvojče" Panna A Netvor velice působivou atmosféru a nejen na pohádku pozoruhodné herecké výkony a za sebou rovněž jednu z vrcholných prací Petra Hapky (jímavé hlavní téma, děsuplný doprovod plesu nemrtvých, a k tomu jásavé a hravé podkresy honičky kejklířů s dráby), ale narozdíl od svého "dvojčete" bohužel oplývá také příběhem postrádajícím logiku a nějaké pochopitelné pozadí. Naštěstí právě díky hudbě, práci se scénou, a také díky opravdu monstrózně hnusnému Juraji Kukurovi alias hraběti Aldobrandinimu nebudete mít příliš kdy o těch nedostatcích přemýšlet (a pokud jste dítě, bude to jedno, protože se dalších pár let nebudete chtít podívat znovu;)). V celkovém srovnání je ale nutno říct, že jakkoliv je třeba scéna plesu v podzemním paláci dnes již historickým klenotem české kinematografie, má Deváté Srdce nemalé rezervy. Proto musím dát 70%, byť jsou to jedna z těch, na která se obtížně zapomíná. (05.09.2010)

Další z ryze temných - pohádkových záležitostí, které budou ideálně sloužit k tomu, pokud chcete, aby vaše dítě mělo těžké spaní. Temné, mystické, až hypnotické scény ze zámku přitom filmu dozajista kralují, a je škoda, že film i přes krátkou stopáž se v první půlce dost pozvolna rozjíždí a děj začně cca. až ve 40. minutě. Každopádně se jasně ukazuje, že pokud máte u těchto projektů pod hudbou podepsaného Petra Hapku, tak víte, že i-když bude zbytek jakýkoliv, tak minimálně hudba bude špičková a až děsivě vystihující atmosféru scény. (29.02.2024)

Hororová pohádka celkem neprávem pozapomenutá. Je to hodně ponuré o zlém vládci času v podání J.Kukury a toulavém studentu Martinu (O.Pavelka) ,který jde a připlete se do cesty komediantům s loutkovým divadlem s principálem J.Kemrem -znamenitě vypráví příběh O zemi Neapolitánské.... a do jeho dcery se zamiluje. Jak už to bývá stejně jde nakonec vysvobodit princeznu...... (24.12.2007)

Porovnanie s Pannou a netvorom vychádza pol na pol. Tento film je oveľa temnejší, pre deti až nepozerateľný, pre dospelákov také nič. Ten druhý film je lepší, zaujímavejší a má aj pannu. Pardon, tak nič. Hrala tam Studenková. Žiadna panna. (01.12.2023)

Kvalit (respektive filmové krásy) Panny a netvora to sice nedosahuje. Ale! Pořád je tu spousta důvodů, které ze zhlédnutí tohoto nestárnoucího filmu dělají velký zážitek - nádherné úvodní titulky Evy a Jana Švankmajerových, fantastická hudba Petra Hapky, skvěle zvolené lokace, perfektní kostýmy a masky, a výskyt celé řady skvělých herců (z nich mě asi nejvíc zaujal sám režisér v epizodní roli v samotném závěru - jeho strašidelné "upírské" vzezření podle mě dost možná překonává i Kukuru v jeho mistrovské "připlešlé" paruce; u Kukury mi navíc trochu vadil jeho markantní slovenský přízvuk, který podle mě tu roli trochu shazuje; ve filmu se ovšem vyskytuje více slovenských herců, je to tady vpravdě československý film). Celkově je to film s velmi podařenou hororovou atmosférou a několika dechberoucími momenty (tanec mrtvých, noční plavba po jezeře, síň času, Aldobrandiniho zestárnutí v jediném záběru), dějově je to ale trochu slabší (hlavně úvodní rozjezd, řekněme první čtvrthodina) a po mém soudu bude tenhle film bohužel už navždy tak trochu ve stínu Panny a netvora, nedá se nic dělat. Mimochodem velmi roztomilá mi přišla Anna Maľová - škoda, že jsem ji nikdy neviděl v jiném filmu. (28.02.2016)