Morgiana

Jeden z filmů, o kterém se nebojím napsat, že je dokonalý. Vedle Spalovače mrtvol a Petrolejových lamp se jedná o jedno z vrcholných děl Juraje Herze. Film je skvělý například díky originální kameře v kombinaci s dynamickými střihy. Kvůli tomu film působí nejen velice svižně ale místy, je-lu to zamýšleno, také úzkostně. Práce s kamerou reálně zprostředkuje divákovi pocity závratě a malátnosti a také strachu. Samozřejmě by Morgiana nebyla tak dobrá bez fenomenálního výkonu Ivy Janžurové. Ale ani tím výčet kvalit nekončí. Díky nádherným kostýmům a maskám vypadají herečky jako z obrazů Gustava Klimta. A výprava a dekorace také nezůstávají pozadu. Po všech stranách dobrý film. (12.10.2010)

Za mňa pomerne zvláštny film, ktorý ma až tak nenadchol, no mám nesmierne rád Ivu Janžurovú, ktorú vnímam ako jednu z najlepších herečiek na území ČS-r. vôbec, pričom musím taktiež uznať, že snímok skutočne disponuje osobitou, hádam aj temnou atmosférou. Ja osobne si však nemyslím, že by mala byť táto rola pre Janžúrovú životnou, i keď je v tomto filme skvelá od úvodu, až do úplného konca. Čo sa týka hodnotenia, bije sa to vo mne, no alibisticky sa prikloním k názoru väčšine. (25.11.2021)

Dekadentné, pomalé, krásne...v bývalom Československu takéto filmy vedel točiť zrejme iba Herz. P. S. odkaz pre Radima: autorom knižnej predlohy nie je Green ale Grin. BTW, geniálny ruský autor snových príbehov s vôňou mora a exotických diaľok, ktorému sa občas šmyklo pero a napísal aj horor ako remeň. (03.09.2006)

MORGIANA je niečo, čo sa vymyká nielen z filmovej produkcie tej doby, ale aj tej dnešnej. Herz, známy ako rozprávač temných príbehov, zasial magické semienko, z ktorého vykvitol magický, občas až bezútešný príbeh dvoch sestier. Skôr ako horor, ide o psychologickú drámu z potemnelých kútov ľudskej duše. (27.05.2023)

Jsem asi příliš ovlivněn knižní předlohou, se kterou se filmová adaptace jen sem tam potkává v některých uzlových bodech děje, ale samotné vyprávění, dialogy a celkové vyznění příběhu jsou kompletně jinde. Co komu sedne víc je záležitost vkusu, pro mne je ovšem Alexandr Grin naprosto srdcová záležitost a jeho nádherný příběh, pojatý nesmírně romanticky jako oslava radosti ze života vzpírajícího se smrti, patří k mým nejoblíbenějším knihám vůbec. Herz naproti tomu v příběhu kladl důraz na hororové prvky, na vyprávění z pohledu zlé sestry. To by samo o sobě nevadilo, ale když k tomu ještě navíc většinu postav pojme spíš jako karikatury, které velmi rychle mluví a mezi sebou se vlastně neposlouchají, začne to celé působit příliš nepřirozeně (a to ne kvůli úchvatné výpravě Ester Krumbachové). Je zajímavé, že Herz, který ve filmu Panna a netvor a dalších pohádkách ukázal, že mu romantika vůbec není cizí, právě v příběhu podle jedné z nejromantičtějších knih vůbec na romantiku téměř úplně rezignuje a spíše ukazuje dekadenci a nesympatické lidi, aby vedle nich vynikla postava zlé sestry. Zajímavá výprava, hudba Luboše Fišera a výborná Iva Janžurová, jenže celek jako takový, přiznávám, se mi příliš nelíbil. (12.04.2015)