Morgiana

Kdysi mě tenhle film děsil ponurou atmosférou a psychadelickou kamerou, ale nakonec jsem si ho zamiloval. Už úvodní pohřeb napovídá, že režie se chopil J.Herz. Vynikající hudba Luboše Fišera se snadno přehoupne z líbivých tónů, prozářených sluncem / zahradní slavnost/, do temných hlubin hororu. Nápadité líčení, kostýmy a skvělá Iva Janžurová. Popravdě - předloha od A.Grina Jessie a Morgiana mě v porovnání s filmem značně zklamala. A vůbec nevadí, že Morgianou ve filmu je kočka......... p.s. J. Herz nebyl s výsledkem spokojený, jelikož tehdejší cenzura mu nedovolila zakončit film dle něho. Doporučuji rozhovor s režisérem, kde vysvětluje, jak měl snímek pokračovat, což by bylo výborné psycho a člověk se nediví, že komouši mu to zatrhli. (11.07.2010)

Herzův až hororově laděný snímek, který svou atmosférou a výraznou secesní stylizací připomíná Jirešovu Valérii a týden divů. I tady se výrazným způsobem pracuje s barvami, což je vidět už na spodobnění obou sester – černá a bílá (famózní dvojrole Ivy Jažurové). Bohužel dojíždí na rozvleklou atmosféru a docela nevyváženou gradaci. Na místní poměry zajímavé dílko, které se snaží vyplnit mezeru na poli mysteriózních filmů. (02.01.2006)

,,Dokonce i v živém člověku jsou některé jedy..." Tenhle "artový horor" z dílny mistra Juraje Herze mne okouzluje léta a myslím, že ještě o něco déle, než legendární Spalovač mrtvol. Děj je velice jednoduchý, lehko pochopitelný pro všechny a napětí s hrou mezi životem a smrtí se celý čas stupňuje. Morgiana - to je vskutku drsná pohádka o dobru a zlu, nekompromisně ukazující zlo v nejděsnějších podobách, v závěru potrestáno vlastním svědomím. Od prvního zhlédnutí mě fascinovalo tajemno vycházející nejen z příběhu, ale i vizuálního zpracování plného různých barev, kostýmů a nádherných záběrů při moři i v secesních interiérech, stejně tak stylová hudba Luboše Fišera (zejména ten ponurý "karetní" kuplet hraný na klavír) a samozřejmě vynikající výkon Ivy Janžurové v hlavní dvojroli zcela odlišných ženských postav. Její protikladné herecké portréty jsou ve spojení se symbolickými maskami obou sester dokonalostí. Zcela jedinečnou atmosféru pak dolaďuje zasazení příběhu do historické času a exotického prostředí, Herz si pohrává ve vizuálu přímo se surrealistickými obrazy a nabízí na první pohled řadu nenápadných trumfů a detailů, jenž mnohý divák zachytí až při více zhlédnutích. Pánové z Činoheráku (Abrhám, Čepek, Kodet, Somr) v epizodních rolích tady fungují skvěle, stejně jako spojení mysteriózní atmosféry s motivy kartářské vášně, alkoholu a v závěru i s motivem lásky. 95% (09.04.2018)

Po druhom pozretí v kine /aj keď v horšej kvalite/ ešte lepší zážitok ako prvý raz. Určite tomu pomohlo veľké plátno, ale aj moja rastúca láska k Fišerovej hudbe, vďaka ktorej som mala pocit, že som na komornom koncerte psychedelického symfonického orchestra. Jeho hudba krásne podfarbuje a zvýrazňuje niektoré dejové momenty. Sympatické herecky, kostýmovo, scenáristicky, dialógovo, vizuálne. Veľmi vtipné momenty s doktorom a sestričkou, zákerná špehúňka Viktória, úžasné prostredie - cit pre kulisy aj pohľad kamery očami mačky. (druhý raz, Kino Lumiere - 18. 02. 2013) (19.02.2013)

Tradičně skvělá Iva Janžurová je tentokrát teprve fascinující. S dvojrolí odlišných sester hodné a zlé si dokázala vynikajcím způsobem pohrát a obě je skvěle odlišit. Samozřejmě  ji k tomu pomáhají i velmi dobré masky, ale ona je dokázala oddělit i hlasově. Jinak prakticky hned úvodní sekvence nad hrobem s varhanní hudbou mě dostala do správné mrazivé nálady a napětí. Juraj Herz prostě strašidelnou atmosféru udělat uměl a chválit ho za to by bylo nošení dřiví do lesa. Já tedy na oplátku horrory až tak nemusím. Avšak musím říct, že tentokrát šlo o inteligentní horrový kousek a ta mrazivá Herzovská atmosféra mi sedla více než v případě třeba Panny a netvora, která mi příjde nevhodně zařazována do pohádkového žánru a dokonce se často nemístně  objevuje v  programu mezi standardními pohádky o Vánocích. Zatímco tohle je poctivá žánrovka s jasně srozumitelným příběhem avšak řadou artových odboček, kdy jsem si možná chvíli potřeboval zvyknout na určité extravagantní a útržkovité podání. Ale pak  se mi třeba konkrétně motiv a atmosféra halucinací zdál velmi zajímavý. Ony všechny ty motivy nejdou ani na první dobrou pobrat. Takže tím si možná říkám, že až zase najdu  odvahu (za pár dlouhých let.:D) mohl bych se na Morgianu podívat znovu. A už teď jsem zase o něco lépe připraven na Herzovo vrcholné dílo Spalovače mrtvol. (07.06.2021)